Ferraty: Co musíš vědět, než se připneš na lano

První kroky na zajištěných cestách – bezpečně, s jistotou a s respektem

Via ferraty. Neboli zajištěné cesty v horách, které spojují krásu hor s vertikálním vzrušením. Jsou přístupnější než sportovní lezení, ale přesto neodpouští chyby.

Připnutí na ocelové lano tě přenese do světa, kde jsi o 20 metrů výš než jindy. A možná, kde jsi i o kus silnější, odvážnější a víc v přítomnosti.

Není to lezení. Ale taky to není turistika.

Tady je vše, co bys měl/a vědět, než do toho poprvé „cvakneš“ karabinou.

Co je to via ferrata?

„Via ferrata“ v překladu z italštiny znamená „železná cesta“. Jedná se o zajištěnou trasu ve skalním terénu, vybavenou:

• ocelovým lanem (fixním),
• železnými stupy, kolíky, žebříky, mosty,
• někdy i prvky jako jsou převisy nebo lanové přechody.

Umožňuje přístup i těm, kteří nemají lezecké zkušenosti – ale vyžaduje sílu, výdrž a hlavně respekt k výšce a vlastní bezpečnosti.

Co cítíš, když stojíš pod skálou

Můžeš mít perfektní výbavu, načtené všechny články, ale jakmile stojíš pod nástupem ferraty, většinou to začne v hlavě. Není to nutně strach – spíš směs očekávání, lehké nejistoty a obrovského „co když“. Co když to nedám? Co když se mi rozklepou nohy? Co když mě přemůže výška?

Tahle nervozita je normální. Naprosto. A upřímně – pokud ji necítíš, možná jsi si ještě úplně neuvědomil, co tě čeká. Protože ferrata není obyčejná túra. Je to moment, kdy se opravdu odevzdáš prostoru, výšce, ocelovému lanu a hlavně – sobě.

U prvních kroků možná nebudeš vědět, kam dát ruce. Budeš si připadat nemotorně. Budeš si kontrolovat, jestli máš obě karabiny dobře zapnuté, i když to víš. A to je dobře. Protože ta lehká obezřetnost, to zpomalení, to soustředění – to tě drží v přítomnosti. A ferrata je o přítomnosti víc než cokoliv jiného. Tady a teď. Jedna karabina, jeden krok, jedno rozhodnutí.

A pak, s každým metrem výš, zjistíš, že to jde. Že si najdeš rytmus. Že tělo začíná spolupracovat. Že výhled začíná vítězit nad výškou. A když se pak otočíš dolů – na místo, kde jsi před chvílí stál a přemýšlel, jestli to vůbec zvládneš – pocítíš něco, co se těžko popisuje.

Sebevědomí, které není hlasité. Je klidné. Pevné. Dospělé. A v ten moment pochopíš, proč se na ferraty lidé vrací. Nejen kvůli adrenalinu. Ale kvůli tomu, kým se na nich stávají.

Jak se připravit na první výšku

Ten strach, který ucítíš, když se poprvé podíváš dolů z kolmého úseku, není selhání. Je to normální reakce těla na výšku, kterou neznáš. První silný nádech, první proklouznutý pohled do prázdna… a pak to známé napětí v břiše. Tohle je normální strach – a právě ten tě chrání. Pomáhá ti zůstat pozorný, zpomalit a soustředit se. Strachu se neboj – nauč se s ním jít vedle sebe.

Velmi pomáhá vědomě pracovat s dechem. Když máš pocit, že tě výška „zavře“, zastav se, tři hluboké nádechy nosem, výdech pusou, klidně i nahlas. Povol ramena. Uvolni čelist. A pak se rozhodni, jestli pokračuješ dál – nebo jen vydechneš a zůstaneš chvilku viset. Odpočinek není prohra. Naopak – čím víc si ho umíš dovolit, tím víc si ferratu užiješ.

Z hlediska techniky mysli na jedno zásadní pravidlo: hlídej si těžiště. Tvoje tělo by mělo být co nejblíž ke skále. Netahej se zbytečně na rukou – víc spoléhej na nohy. Když budeš stát „vpravo od lana, ale levým bokem vytrčeným do prostoru“, budeš nestabilní a spotřebuješ mnohem víc energie. Tělo ke skále, pohled nahoru, klidná práce.

Co bys měl/a znát dřív, než vůbec vyrazíš?

1. Základní pravidla bezpečnosti

• Nikdy se neodpínej od lana úplně. Vždy musí být alespoň jedna karabina zapnutá.
• Nelez těsně pod jiným člověkem. Padající kámen nebo pád lezce mohou být pro tebe fatální.
• Nelez v bouřce nebo dešti. Ocel vede elektřinu. Mokrá skála klouže.
• Pozor na únavu. V půlce cesty už nejde „otočit to zpátky“.

2. Správné vybavení je základ

Bez něj tě na ferratu nikdo rozumný nepustí. Doslova.

Co potřebuješ na ferratu?

💬 Nešetři na vybavení. Tlumič pádu za 1500 Kč ti může zachránit život.

Stupnice obtížnosti ferrat

V Evropě se nejčastěji používají dvě škály:

Rakouská (A–E):

Pro začátek je důležité vědět, že obtížnost ferraty není vždy jednotná. Ferratová cesta neznamená, že celý její průběh odpovídá jednomu stupni obtížnosti. Naopak – většina ferrat je kombinací různě náročných úseků.

Například ferrata označená jako „C/D“ může být z 80 % středně náročná (stupeň C), ale obsahovat krátký, technicky náročný úsek ve stupni D – třeba převis nebo exponovaný traverz. To samé platí pro kombinace B/C, D/E, atd.

Proto je důležité:

• Přečíst si celý popis trasy (nejen písmenko)
• Zjistit, kde se nachází nejtěžší místo (např. hned na začátku, nebo až po hodině výstupu)
• Zvážit, jestli máš sílu a zkušenosti zvládnout právě tento nejtěžší bod

Zpravidla platí: ferrata je hodnocena podle svého nejtěžšího místa. Ale celkový dojem závisí na délce, převýšení, expozici i možnostech ústupu.

A: Lehká, turistická - pohoda s trochou železa

Ferratové úseky této obtížnosti jsou víceméně turistické cesty, které jsou jen lehce zajištěné ocelovým lanem, aby pomohly v náročnějších místech – třeba u přechodu lávky nebo při mírném výstupu po skále. Terén je převážně chodecký, vede lesem nebo po skalních stezkách, a zvládnou ho i děti nebo úplní začátečníci. Ruce skoro nepotřebuješ, vše se dá projít nohama. Ideální, pokud si chceš ferraty nejdřív „osahat“ bez stresu a výšek.

• Příklad: Zinodl

B: Mírně exponovaná - Lehká výzva pro nové dobrodruhy

U Béčkových ferratových úseků už vstupuješ do skutečného vertikálního světa – ale stále bez extrému. Čekej občasný výstup po kolících, šikmé skály, trochu výšky a nutnost přidržet se lana rukou. Pořád je to vhodné pro začátečníky, ale už se testuje tvoje jistota v nohách a hlava ve výšce. Pokud jsi sportovně založený/á a netrpíš výrazným strachem z výšek, může být „béčko“ ideálním startem.

• Příklad: Drachenwand (AT)

C: Sportovně náročná, vyžaduje sílu – Skutečná ferratová jízda

Ferratové úseky stupně C jsou plnohodnotné sportovní zážitky, které vyžadují zapojení celého těla. Čekej delší vertikální úseky, silovější pasáže a méně míst, kde si odpočineš. Ruce budou pracovat, hlava bude ve střehu a výška už bude cítit i na kolenou. Je to ideální úroveň pro ty, kdo už mají první ferraty za sebou a chtějí se posunout dál.

• Příklad: Dvojitá věž ve Spáleném žlebu (CZ)

D: Technicky těžká, převisy, výška - Test fyzičky i psychiky

Tady už přichází opravdová výzva. Ferratové úseky stupně D bývají strmé, dlouhé, často vedou přes převisy, lanové přechody nebo velmi exponované stěny. Potřebuješ výbornou kondici, pevné ruce a silnou hlavu – protože ústup často není možný a přepálený nástup se krutě vrátí. Tahle obtížnost už patří do rukou lidí, kteří vědí, do čeho jdou, a mají respekt k terénu.

• Příklad: Königsjodler (AT)

E: Extrémní, silově i psychicky náročná - jen pro zkušenější

Ferratové úseky stupně E nejsou pro většinu lidí. Jsou to extrémně náročné trasy s minimem stupů, dlouhými převisy, vysokou expozicí a vyžadují maximální sílu i psychickou odolnost. Zajištění je sice perfektní, ale uděláš-li chybu, dostaneš tvrdou lekci. Tyto cesty jsou určené jen těm, kdo mají za sebou řadu těžších ferrat a ví, jak funguje jejich tělo a psychika ve stresu a výšce.

• Příklad: Skywalk na Dachsteinu (AT)

F – Ultra-Extrém jen pro elitu

Ferraty stupně F nejsou v původní rakouské stupnici (A–E), ale v posledních letech se používají pro nejextrémnější zajištěné cesty na světě – takové, které:

• vedou přes dlouhé převisy bez odpočinku,
• mají minimální počet opor pro nohy,
• vyžadují lezeckou techniku i výdrž na úrovni sportovního lezce,
• jsou fyzicky i psychicky na absolutním limitu.

Tyto cesty často nejsou určené běžným turistům ani pokročilým ferratistům. Vyžadují trénink, specializovanou výbavu, znalost práce s lanem a zkušenost s těžkými ferratami stupně D/E.

Ferrata F je zónou pro profesionály nebo velmi trénované nadšence. Není to výzva „zkusit si“ – je to vrcholová disciplína.

Hüslerova (1–6):

• 1 – lehká túra
• 6 – čistá vertikála pro experty
  
  

📌 Pro začátek doporučujeme: A–B nebo 1–2.

Jak vybrat první ferratu?

Zvaž:

• svoji kondici a vztah k výškám
• možnost úniku (např. úniková cesta v půlce)
• dostupnost (lanovka, značená přístupová trasa)
• délku ferraty (některé trvají 20 min, jiné 4 hodiny)

🧭 Na první ferratu jdi s někým zkušenějším nebo s průvodcem.

SEZNAM doporučených ferrat pro začátečníky (z apky)

• 
  

Praktické tipy z terénu

• Netáhni těžký batoh. Hmotnost navíc ztěžuje lezení a snižuje stabilitu.
• Trasa končí výstupem, ne přístupem. Nezapomeň na sestupovou trasu.
• Některé ferraty se platí. Vem si drobné nebo mobil s aplikací.
• V létě raději vyrážej brzy. Odpoledne je teplo a přeplněno.
• Nepodceňuj pití a cukry. Ferraty mohou být náročné a obnáší velký výdej energie!

Nejčastější chyby začátečníků

• Půjčení nekvalitního vybavení bez kontroly
• Nedostatečná fyzická příprava – paže vypoví službu uprostřed stěny
• Zapomínají při lezení zapojovat primárně nohy - ulevíš tak pažím a nemusíš se bát, že ti vypoví službu uprostřed ferraty.
• Příliš velké mezery mezi lidmi – špatné jištění
• Selfie v nejblbějším možném místě
• Neinformovanost o délce trasy a sestupu

A co ti ferraty opravdu dají?

• Sebevědomí: překonáš výšku, strach, bolest rukou – a dojdeš nahoru.
• Přítomnost: každé cvaknutí karabiny je mindfulness cvičení.
• Kondici: posílíš celé tělo, aniž bys šel do fitka.
• Výhledy: ferraty často vedou místy, kam se běžný turista nedostane.
• Zážitky: které tě budou bolet druhý den v předloktí – ale zůstanou v hlavě navždy.

Ferraty nejsou extrém – pokud je bereš vážně

Nemusíš být horolezec, abys mohl zažít vertikální svět. Ale musíš být připravený, informovaný a pokorný. Bezpečí totiž na ferratě není náhoda. Je to souhra správného vybavení, rozhodnutí a respektu k terénu.

Připni karabinu – a zažij svět z jiné perspektivy.