Top 10: Karpaty

Máš Alpy v malíčku? Co takhle prozkoumat jejich úctyhodnou konkurenci? Ano, uhodl jsi správně, máme na mysli Karpaty!

Co se dočteš dál:

• kam za výšlapy do Rumunska,
• kam vyrazit na Slovensku,
• části Karpat v česko-slovenském,
• a slovensko-polském pohraničí,
• konkrétní doporučení na treky v těchto oblastech.

Karpaty svou délkou kolem 1 500 km zasahují do celkem osmi států, a to Česka, Slovenska, Polska, Rumunska, Maďarska, Srbska, Rakouska a Ukrajiny. Jedná se o třetí nejdelší evropské pohoří, jehož nejvyšším bodem je dobře známý Gerlachovský štít na Slovensku. Protože je pohoří tak rozsáhlé, jednotlivé části mají svůj vlastní název. Spadají sem např. Bílé Karpaty, Nízké a Vysoké Tatry, Malá a Velká Fatra či polské Bieszczady.

Pohoří také představuje jedno z nejvýznamnějších míst na kontinentu s mimořádnou biodiverzitou. Je domovem nejpočetnějších skupin velkých šelem, jako jsou medvědi hnědí, vlci a rysové, a vyskytuje se zde přibližně třetina všech evropských druhů rostlin. Region je protkán hustou sítí národních parků a chráněných krajinných oblastí, které střeží unikátní porosty, krasové jevy i rozlehlé horské louky. 

Pojďme se tedy podívat na 10 koutů Karpat, které bez debat stojí za návštěvu.

1. Moldoveanu

Hora Moldoveanu je s výškou 2 544 m n. m. nejvyšším vrcholem Rumunska a korunou pohoří Fagaraš, kterému se pro jeho monumentálnost a strmé štíty někdy přezdívá Transylvánské Alpy. Výstup na tento vrchol je pro mnoho turistů nezapomenutelným zážitkem, protože nabízí kombinaci neobvyklé krajiny a technických pasáží a výhledů.

Proč se sem tedy vydat? Hlavním lákadlem je samotná cesta po hlavním hřebeni Fagaraš. Na rozdíl od mnoha jiných evropských pohoří zde nenajdeš téměř žádné lanovky nebo hotely přímo na vrcholech. Pokud se vydáš po hřebeni, cestou narazíš na ledovcová jezera. Např. krásné tyrkysové jezero Bâlea je výchozím bodem mnoha tras. U dalšího jezera, Podragu, si pak můžeš odpočinout v jedné z mála horských chat v oblasti. Za dobrého počasí uvidíš z vrcholu Moldoveanu nekonečné panorama okolních dvoutisícovek a hluboká údolí. Hřebenovka vede i přes sousední vrchol Viștea Mare (2 527 m), se kterým Moldoveanu tvoří ikonickou siluetu. Mnozí tvrdí, že jim připomíná střechu domu.

Výstup na Moldoveanu určitě nepatří mezi lehké procházky a vyžaduje dobrou fyzickou kondici a zkušenosti s pohybem ve vysokohorském terénu. Mezi vrcholy Viștea Mare a Moldoveanu půjdeš po velmi úzkém hřebeni s technickými pasážemi, které jsou zajištěny řetězy. I když nebudeš horolezit,  lidé trpící závratěmi by zde mohli mít potíže. Nejkratší trasa (z údolí Valea Badului přes Stâna lui Burnei) zabere přibližně 7 až 9 hodin čistého času chůze s převýšením přes 1 200 metrů. Klasické hřebenové túry z chaty Podragu nebo od jezera Bâlea jsou často vícedenní záležitostí. No a co se týče počasí, Fagaraš je známý svou nevyzpytatelností. Mlha, silný vítr a bouřky přicházejí velmi rychle i v létě, a sněhová pole se v některých žlabech drží až do července. Takže si vždycky určitě zkontroluj aktuální podmínky. Pokud se chceš obejít bez zimního vybavení, nejlepší období na návštěvu je červenec až září. Mimo jiné jsou svahy okolo června a července krásně rozkvetlé, což může být příjemná změna od sněhem pokrytých ledovců.

Zajímavostí je, že název hory byl odvozen od historického území Moldávie, ačkoliv hora leží na hranici Sedmihradska (známé také jako Transylvánie) a Valašska (historické území v Rumunsku). Pokud plánuješ cestu právě sem, připrav se na opravdový autentický zážitek, který v lecčems předčí Alpy. Narazit tu můžeš i na divoké koně či pastevecké psy. 

POZOR! Fagaraš je oblastí s vysokým výskytem medvědů, proto se doporučuje chodit ve skupině a jídlo na noc pečlivě ukládat mimo stan.

Tip na trasu z naší appky: Do poklidné přírody Jižních Karpat

Tento okruh v srdci Jižních Karpat je ideální ochutnávkou divokého pohoří Fagaraš.

Výpravu za Transylvánskými Alpami začneš na parkovišti u chaty Cabana Paltinu. Odtud vyrazíš na západ po červené a modré značce, které tě provedou kolem vrcholu Paltinu (2 399 m n. m.).

Po zhruba čtyřech kilometrech se u chaty Refuge Balea Tunnel napojíš na červenou trasu. Ta tě vyvede na vrchol Iezerul Caprei (2 418 m n. m.), odkud se ti otevře dechberoucí pohled na tyrkysové ledovcové jezero Capra.

Závěrečná fáze treku se stáčí zpět po modré značce. Cestou mineš skalnaté štíty Vaiuga a Vânătoarea lui Buteanu, až se nakonec dostaneš k ikonickému jezeru Bâlea.

Celý okruh uzavřeš po necelých šesti hodinách na stejném místě, ze kterého jsi vycházel.

2. Bílé Karpaty

Bílé Karpaty tvoří přirozenou, přibližně 80 km dlouhou hranici mezi Českem a Slovenskem a jsou nejzápadnějším výběžkem celého karpatského pásma. Toto pohoří, vyhlášené jako biosférická rezervace UNESCO, je unikátní především díky kvetoucím orchidejím a stává se tak územím s jejich nejvyšší početností ve střední Evropě. Krajina je charakteristická svou harmonickou mozaikou lesů, pastvin a dochované lidové architektury, zejména v oblasti Moravských Kopanic. Díky svému mírně zvlněnému reliéfu nabízí Bílé Karpaty ideální podmínky pro nenáročnou turistiku.

Hlavním lákadlem jsou bezpochyby květnaté louky, které jsou domovem desítek druhů vzácných orchidejí. Pokud chceš květiny vidět v plném rozkvětu, vyraž sem okolo května nebo června. Symbolem pohoří je nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m n. m.), kde se ti otevře pěkný výhled na Pováží i moravské vnitrozemí. Mezi další zajímavá místa patří např. Žítková nebo region Kopanice, které prosluly legendami o bohyních a lidové magii.

A pro koho jsou Bílé Karpaty vhodné? Tohle pohoří je ideální pro pohodovou turistiku, cykloturistiku nebo trailový běh. Terén je tvořen táhlými kopci s mírným stoupáním, takže ho hravě zvládnou i rodiny s dětmi. Cesty vedou střídavě lesy a otevřenými pastvinami. 

Tip na trasu z naší appky: Okruh přes Velkou Javořinu

Tento okruh na nejvyšší vrchol Bílých Karpat zahájíte v obci Strání. Ze začátku tě povede zelená značka skrze malebnou krajinu až na samotný vrchol Velká Javořina (970 m n. m.). Kromě ikonického vysílače se zde můžeš těšit na kruhové výhledy na moravskou i slovenskou stranu.

Sestup pokračuje po červeně značené Cestě hrdinů SNP. Krátce pod vrcholem narazíš na studánku Velička, ideální místo pro doplnění zásob čerstvé vody. Trasa dále míjí útulné přístřešky u Kamenné boudy a Javořiny, které dokreslují klidnou atmosféru tohoto pohraničního pohoří.

Zlatým hřebem závěru cesty je 13 metrů vysoká dřevěná rozhledna Obecnice. Za dobré viditelnosti z ní dohlédneš hluboko do vnitrozemí obou států. Od rozhledny tě pak polní cesty mezi kvetoucími loukami dovedou zpět do Strání. Celý výlet zvládneš pohodovým tempem a odneseš si zážitek z hřebene, kde se historie potkává s nespoutanou přírodou.

3. Gerlachovský štít

Gerlachovský štít, se svými 2 655 m n. m., je nejvyšším vrcholem nejen Vysokých Tater a Slovenska, ale celého karpatského pásma. Výstup na Gerlach je pro mnohé vyvrcholením turistiky v Tatrách, protože na rozdíl od Lomnického štítu na něj nevede lanovka a taky na něj nevede žádná značená turistická trasa.

Je vhodné vyrazit na Gerlach v jarním období? Pokud toužíš po nevšedním zážitku, tak rozhodně ano! Výstup však vyžaduje specifickou přípravu. V jarních měsících jsou žlaby a stěny stále pod sněhem, budeš tedy potřebovat vhodné vybavení. Co se týče sněhu, tak ranní zmrzlý sníh umožňuje v mačkách rychlý a bezpečný postup v úsecích, které jsou v létě plné nepříjemné suti. Na jaře jsou mačky a cepín naprostou nutností. Bez zkušeností s jejich používáním je výstup v tomto období extrémně nebezpečný. Ačkoliv je vrchol velmi populární, jarní podmínky přirozeně filtrují davy svátečních turistů, takže si hory užiješ v mnohem větším klidu.

Z Gerlachu pak uvidíš za dobré viditelnosti celé Tatry jako na dlani, od polských Belianských Tater přes masiv ledového štítu až po Kriváň. Jarní měsíce jsou navíc obdobím, kdy se kamzíci pohybují níže kvůli potravě a svišti se začínají probouzet ze zimního spánku, což ti může hrát do karet a ty je tak uvidíš na vlastní oči.

Co se týče náročnosti terénu, výstup na Gerlachovský štít patří k nejnáročnějším výkonům v Tatrách. Podle návštěvního řádu TANAPu je výstup pro veřejnost povolen pouze v doprovodu horského vůdce. Pokud chceš jít bez vůdce, potřebuješ patřičné licence (UIAGM/IFMGA) nebo musíš být členem horolezeckých spolků (JAMES, ČHS).

UPOZORNĚNÍ! Jarní sezóna v Tatrách končí až v polovině června (včetně zimní uzávěry značených cest), ale výstupy s horským vůdcem na Gerlach probíhají celoročně v závislosti na aktuálních lavinových podmínkách.

Pokud nechceš jít s horským průvodcem, skvělou alternativou je trasa: Za nejvýchodnějším štítem Tater – na Jahňací štít

Tento celodenní výšlap na Jahňací štít (2 229 m n. m.) začíná na parkovišti Biela voda. Čeká tě přes 20 km s převýšením 1 300 metrů, proto vyraž brzy ráno.

První část vede po žluté značce Dolinou Kežmarskej Bielej vody k ikonické Chatě pri Zelenom plese, kde doporučujeme doplnit síly před náročnějším stoupáním. Od chaty stezka prudce stoupá kolem Červeného a Belasého plesa až do sedla Kolový priechod.

Závěrečný úsek na vrchol prověří tvoji kondici i odolnost vůči výškám, čeká tě suťovisko a technické pasáže zajištěné řetězy. Odměnou je dechberoucí výhled na hradbu Belianských Tater. Zpět se vydej stejnou trasou, přičemž v sedle dbej na správnou orientaci.

UPOZORNĚNÍ: Trasa podléhá sezónnímu uzavření od 1. 11. do 14. 6. Respektuj prosím pravidla TANAPu a užij si tento vysokohorský zážitek bezpečně během letní sezóny.

 

4. Piatra Craiului

Pokud hledáš jednu ze zaručeně nejkrásnějších hřebenovek v Evropě, doporučujeme ti právě tohle místo. Cesta po poměrně úzkém hřebeni vyžaduje jistý krok, ale jinak se můžeš těšit na výhledy na okolní lesy a občas nějaké ty salaše.

Pohoří Piatra Craiului je považováno za nejkrásnější a nejfotogeničtější vápencový masiv v celém Rumunsku. Na rozdíl od sousedního Fagaraše nebo masivu Bucegi se nejedná o rozlehlou plochu, ale o úzký, přes 20 km dlouhý vápencový hřeben.

Navíc je tohle místo proslulé díky krásné rostlince, hvozdíku piatracraiuskému, který obvykle kvete během letních měsíců. Tvoji túru ti tak zpestří neobyčejná barevnost zdejší krajiny. Je však důležité zmínit, že v létě bývá vápencový hřeben rozpálenější a sušší, proto by možná stálo za zvážení vyrazit sem v jarních měsících, kdy jsou jarní teploty pro náročný fyzický výkon na hřebenovce mnohem snesitelnější.

Místy je hřeben tak úzký, že na obou stranách vidíš jen stovky metrů hluboké srázy. Proto je to jeden z nejvíce adrenalinových zážitků v Karpatech. Než se však dostaneš na samotný hřeben, musíš projít soutěskou Prăpăstiile Zărneștilor, monumentálním vápencovým kaňonem. 

Hřebenovka Piatra Craiului patří k nejnáročnějším přechodům v Rumunsku. Důkladně tedy zvaž, zda jsi na takové dobrodružství skutečně připraven. Trasa zahrnuje mnoho úseků, kde musíš kombinovat turistiku s lehkým lezením (stupeň obtížnosti I-II). Na pár místech najedeš řetězy nebo pomocné kovové stupy, ale mnoho exponovaných úseků zůstává nezajištěných. 

Hřeben je poměrně chudý na vodní zdroje, takže je lepší si nést své vlastní zásoby hezky v batohu.

Při sestupu buď obezřetný, protože cesta vede přes nestabilní vápencová suťoviště. Takže si určitě s sebou přibal hůlky.  

Na úpatí pohoří leží vesnice Măgura a Peștera, které taky musíš prozkoumat. Dostanou tě jejich příjemnou atmosférou, dřevěnými chalupami rozesetých po kopcích a sem tam stáda ovcí. 

POZOR! V květnu mohou být některé strmé žlaby (např. Ciorânga Mare) stále plné tvrdého sněhu. V takovém případě se ti budou hodit mačky a cepíny, jinak by byl přechod velmi nebezpečný.

5. Bieszczady

Polské Bieszczady jsou ideálním místem pro trailový běh nebo přechody nalehko. Pohoří tvoří nejvzdálenější jihovýchodní cíp Polska na hranicích se Slovenskem a Ukrajinou. Pokud chceš přijít na jiné myšlenky a pořádně si pročistit hlavu, bude tohle to pravé místo!

Bieszczady jsou unikátní svou atmosférou a krajinou, která se liší od skalnatých Tater i zalesněných Beskyd. Největším lákadlem jsou tzv. poloniny, rozlehlé horské louky nad hranicí lesa, které pokrývají hlavní hřebeny a nabízejí tak nerušené 360° výhledy do krajiny. Navíc tato oblast patří k nejméně světelně znečištěným místům v Evropě. Nachází se zde Park hvězdné oblohy (Park gwiezdnego nieba), kde můžeš vidět mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech. Taky je to jedno z mála míst ve střední Evropě, kde můžeš narazit na zubry ve volné přírodě. Kromě nich zde žijí medvědi, vlci a např. i rysové.

No a co všechno tu tedy můžeš vidět? Tarnica (1 346 m n. m.) jako nejvyšší vrchol Bieszczad patří k hlavním lákadlům všech turistů. Dalšími dvěma populárními hřebeny jsou polonina Wetlińska a Caryńska, přičemž na polonině Wetlińska stále stojí legendární horská chata Chatka Puchatka, která je po modernizaci a stále nabízí úchvatné výhledy. K zajímavým místům patří dále i Krzemieniec, pod jehož vrcholem se setkávají hranice Polska, Slovenska a Ukrajiny. Jedním ze známých úkazů je i jezero Solińskie, obrovská přehrada v podhůří, která nese přezdívku Bieszczadské moře a je ideálním místem na koupání nebo jachting. Nadšenci do historie si tu přijdou taky na své. Bieszczadská úzkokolejka pro ně bude perfektním zážitkem. Historický vláček projíždí hlubokými lesy a nabízí panoramata na okolní kopce tak trochu z jiné perspektivy.

Co se týče náročnosti, patří Bieszczady spíše ke středně náročné lokalitě. Cesty obvykle začínají prudkým stoupáním z údolí skrze lesy, ale jakmile se dostaneš na poloniny, terén se vyrovná a ty se napojíš na příjemnou hřebenovku jen s mírně zvlněným povrchem. Na hlavních trasách jsou často vybudovány dřevěné schody nebo zpevněné chodníky, aby se zabránilo erozi vápencového podloží. Dávej si však pozor při mokru, po dešti se nezpevněné úseky mění v hluboké, lepivé bláto, což tě může výrazně zpomalit a trek znepříjemnit. 

A protože zajímavostí není nikdy dost: Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo z této oblasti vysídleno v rámci operace Visla a krajina se na několik desetiletí téměř vylidnila. Dodnes však v lesích narazíš na zaniklé vesnice, kde zůstaly jen základy domů nebo opuštěné hřbitovy. To vše příroda pomalu pohlcuje. 

V blízkosti Bieszczad pro tebe máme tip na 3denní hřebenovku, která tě provede po slovensko-polské hranici.

Hřebenovka Bukovských vrchů

Pokud chceš vyrazit na vícedenní trek, vydej se na třídenní přechod Bukovských vrchů. Tato trasa tě provede zapomenutým krajem pralesů, horských luk a dřevěných kostelíků až na unikátní trojmezí Slovenska, Polska a Ukrajiny.

První den odstartuješ v obci Osadné. Žlutá značka tě dovede na hřeben k úzkokolejce v Balnici, odkud po červené sestoupíš do Ruského sedla k útulně pod dřevěnou rozhlednou.

Druhý den patří hřebenové klasice. Čeká tě výstup na Kruhliak (1 101 m n. m.) a pochod panenskými lesy rezervace Pľaša. Jakmile les ustoupí horským poloninám, otevřou se ti dechberoucí výhledy, které tě doprovodí až k noclehu v sedle pod Čierťažou.

Závěrečná etapa vrcholí výstupem na Kamennou lúku a hraniční horu Kremenec (1 221 m n. m.). Zde si vychutnáš magický bod, kde se stýkají tři státy. Putování zakončíš prudkým sestupem skrze bukový a smrkový les Stužica do nejvýchodnější obce Slovenska, Nové Sedlice. Tenhle trek je super pro někoho, kdo se chce na chvíli odpojit od shonu každodenního života.

6. Retezat

Pohoří Retezat je klenotem rumunské části Karpat a prvním národním parkem založeným v této zemi. Právem se mu přezdívá země modrých očí, protože v jeho žulovém masivu napočítáš přes 80 ledovcových jezer, které v rámci celých Karpat tvoří opravdový unikát. Voda v nich je křišťálově čistá, takže na hladině krásně uvidíš odraz okolních štítů. Na rozdíl od Piatra Craiului nebo Fagaraše Retezat dost připomíná svým vzhledem Vysoké Tatry.

No a co tu vidět? Určitě bys měl zdolat nejvyšší bod tohoto pohoří, a sice vrchol Peleaga (2 509 m n. m.), ze kterého se ti naskytne 360 stupňový výhled na celý národní park. Ledovcová jezera jsme už zmínili, ale pokud bychom měli vypíchnout jen jedno, určitě vyraž k jezeru Bucura, největšímu ledovcovému jezeru v Rumunsku, které leží v nadmořské výšce přes 2000 metrů a je oblíbeným místem pro kempování. Samozřejmě stojí za to si vyšlápnout samotný Retezat (2482 m n. m.), po kterém se pojmenovalo celé pohoří. Najdeš tu i přísně chráněnou vědeckou rezervaci, Rezervație Științifică Gemenele, kam se ale jako běžný turista nedostaneš.  

Pokud se chystáš na Retezat, počítej s náročným terénem. Měl bys mít už nějaké ty zkušenosti s vysokohorskou turistikou a být si jistý, že výšlap zvládneš. Velká část tras vede přes suťoviště a pole obrovských balvanů, což vyžaduje tvojí neustálou pozornost, dobrou stabilitu a pevné boty s kvalitní podrážkou. Nástupy z údolí k jezerům nebo na hřebeny jsou dlouhé a strmé. Často musíš překonat přes 1 000 výškových metrů během jednoho výstupu.

Pokud se rozhodneš zdolat Retezat, připrav se na to, že jde o jednu z nejméně obydlených a populárních částí. Je to ideální místo pro vícedenní trek se stanem, kde celý den nemusíš potkat nikoho jiného než pastevce nebo strážce parku.

Více o tom, jak se připravit na výšlap s převýšením přes 1 000 m se dočteš ZDE.

7. Bucegi

Pohoří Bucegi (vyslovuje se Budžeďž) je pravděpodobně nejnavštěvovanějším a nejrozmanitějším pohořím Rumunska. Zatímco sousední Fagaraš je v podstatě opuštěný, Bucegi nabízí mix horské přírody, fascinujících skalních útvarů a historie. Za návštěvu stojí i město Sinaia, a hlavně tamější zámek Peleș, který celému místu dodává vznešený charakter. Je to jeden z nejkrásnějších novorenesančních zámků v Evropě a kdysi sloužil jako letní sídlo pro rumunskou královskou rodinu. Během jednoho dne tak můžeš navštívit luxusní rezidenci, ale zároveň o pár hodin později stát na větrném vrcholu. Díky lanovkám ze Sinaie a Busteni je pohoří přístupné i pro ty, kteří nechtějí absolvovat tisícimetrová převýšení pěšky.

No a co zde zažít a vidět? Rozhodně neopomeň Sfinxful (sfinga) a Babele. Jedná se o nejslavnější skalní útvary v Rumunsku. Sfinga při pohledu z určitého úhlu skutečně připomíná lidskou tvář a Babele vypadají jako obří kamenné hřiby. Dalším zajímavým bodem je kříž na vrcholu Caraiman, tzv. Crucea Eroilor, která je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejvyšší kříž (36 metrů) v této nadmořské výšce a nabízí závratný výhled do údolí Prahova. Pokud tě zajímá nejvyšší bod pohoří, tím je Vârful Omu (2 507 m n. m.). Na jeho špici najdeš i horskou chatu, která je nejvyšší položenou stavbou v celém Rumunsku. Na druhé straně skalního masivu se pak v údolí nachází jeskyně Ialomița s pravoslavným klášterem vestavěným přímo do skalního vchodu.

Náročnost Busegi záleží na tebou zvolené trase. Pokud se vyvezeš lanovkou na Cota 2000, terén se už bude jen mírně vlnit a tebe nečeká nic náročného. Je to ideální varianta pro pohodovou turistiku, nebo i rodiny s dětmi. Pokud se ale rozhodneš jít pěšky už ze Sinaie nebo Busteni, připrav se na dlouhé a strmé výstupy s převýšením přes 1200 metrů. Trasy jako Jepii Mici (z Busteni ke Sfinze) jsou zajištěny řetězy a vedou podél strmých srázů. Túra tedy vyžaduje pevnou obuv a odolnost vůči závratím. Jestli se chceš vyhnout davům, vyraž jindy než o víkendu, kdy lanovky ze Sinaie bývají velmi vytížené. Jarní měsíce tu jsou tu obzvlášť krásné, protože se okolí díky kvetoucím rostlinám mění v pestrou krajinu.

POZOR! Sinaia a okolí Bucegi jsou známé pro extrémně vysoký výskyt medvědů, kteří se občas potulují i po okrajích města. Měj se tedy na pozoru!

Tip na trasu z naší appky: Za nejvýchodnějším pohořím Jižních Karpat

Tento okruh v pohoří Bucegi ti dokáže, že rumunská příroda patří k evropské špičce.

Trasa začíná u pohádkového zámku Peleș v Sinaii. První kroky vedou k rozcestí, kde se napojíš na červenou značku stoupající k ruinám Vârful cu Dor. Odtud pokračuješ po žluté trase přes horské sedlo ve výšce 1 933 m n. m., které nabízí fantastické výhledy na vápencové srázy.

Z náhorní plošiny sestoupíš od stanice lanovky po červené značce, která tě kolem horských vodopádů dovede zpět do údolí.

Celý okruh měří zhruba 19 kilometrů a zabere přibližně 8 hodin. Pokud ti po túře zbydou síly, rozhodně navštiv samotný zámek Peleș, který leží jen pár metrů od parkoviště.

8. Nízké Tatry

Nízké Tatry jsou po Vysokých Tatrách druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska a pro mnohé turisty jsou díky své rozlehlosti a specifické atmosféře dokonce oblíbenější. Táhnou se v délce téměř 100 km od západu k východu a nabízejí kombinaci hlubokých lesů, krasových jeskyní a monumentálních travnatých hřebenů.

Ptáš se proč vyrazit právě sem? Hlavní hřeben je součástí nejdelší slovenské magistrály (hřebenovka Cesta hrdinů SNP). Projít úsek mezi Donovaly a Telgártem je pro turisty skutečnou výzvou. No a pokud se chceš vyhnout lanovkám a zázemím vybudovaných v okolí Chopku, bude pro tebe lepší okolí vrchu Kráľova hoľa. Zájemci o jeskynní systémy najdou svůj ráj v Demänovské dolině, kde se ukrývá jeden z největších jeskynních systémů v Evropě, který je přístupný veřejnosti a nabízí únik do podzemního světa.

Pokud se chceš dozvědět, která konkrétní místa v Nízkých Tatrách stojí za to navštívit, přečti si článek ZDE.

Náročnost zdejších tras by se dala pravděpodobně hodnotit jako střední až vysoká, zejména kvůli převýšení a velkým vzdálenostem. Cesty na hřebeni jsou často dlážděné (zejména v okolí Chopku), což není tak příjemné pro klouby. Naopak ve východní části jsou cesty spíše přírodní. Hřeben Nízkých Tater je taky extrémně větrný. Počasí se zde může změnit během několika minut, což pak např. při vzniklé mlze ztěžuje orientaci v terénu. Je rovněž důležité neopomenout, že se jedná o oblast s největší koncentrací medvědů na Slovensku. Proto se pohybuj obezřetně a občas vydej nějaký zvuk, ať případná zvířata ve svém okolí upozorníš na svou přítomnost.

TIP: Nízké Tatry jsou rozděleny sedlem Čertovica na dvě části. Západní část (oblast Ďumbier) je skalnatější a turističtější, zatímco východní část (oblast Kráľova hoľa) je méně dotčená a tudíž ideální pro ty, kteří chtějí několik dní nerušeně putovat s batohem na zádech a spát v útulnách.

Tip na trasu z naší appky: Na nejvyšší vrchol Nízkých Tater - Ďumbier

Nejrychlejší cesta na nejvyšší vrchol Nízkých Tater, Ďumbier (2 043 m n. m.), začíná na parkovišti Trangoška. Odtud tě zelená značka povede strmým stoupáním k Chatě M. R. Štefánika. Cestu si můžeš zpestřit vynesením polen pro chatu za odměnu v podobě čaje. Milovníky podzemí zase potěší nedaleká Jaskyňa mŕtvych netopierov, jedna z nejhlubších na Slovensku.

Od chaty pokračuješ po červeně značené magistrále přes Krúpovo sedlo. Tento úsek je dlážděný kameny a vede přímo po hřebeni, což zaručuje dechberoucí panoramata po celou dobu chůze. Samotný vrchol Ďumbieru tě odmění fantastickým kruhovým výhledem na celé Tatry a okolní pohoří.

Zpět se vydej stejnou trasou. Celý výlet je sice fyzicky náročný kvůli převýšení, ale díky skvělému zázemí na Štefáničce patří k nejoblíbenějším slovenským trekům.

9. Rodna

Pohoří Rodna (rumunsky Munții Rodnei) představuje nejdivočejší a nejvyšší část Karpat v severním Rumunsku, nedaleko hranic s Ukrajinou. Kvůli jeho reliéfu, ostrým štítům a hlubokým údolím se mu často přezdívá Alpy severu. Na rozdíl od populárního Fagaraše nebo Bucegi zde potkáš minimum turistů. Nejvyšším bodem je vrchol Pietrosul Rodnei s výškou 2 303 m n. m. a výstup na něj nabízí dechberoucí pohled na ledovcové jezero.

Mezi zdejší poklady patří především vodopád Cailor, který se svou výškou přes 90 metrů patří k nejkrásnějším vodopádům v Rumunsku. Nachází se poblíž střediska Borșa a je snadno dostupný i pro méně zdatné turisty. V jarních měsících hřebeny Rodny hrají všemi barvami díky kvetoucím rostlinám. Na úbočích hor také stále funguje tradiční salašnictví, takže můžeš narazit na bači se stády a nebo i ochutnat čerstvý ovčí sýr.

Terén Rodny pro tebe bude dobrou výzvou. Přístupové cesty z údolí (např. z Borșy nebo ze sedla Prislop) jsou dlouhé a strmé. Často musíš překonat více než 1 500 výškových metrů, než se dostaneš na hlavní hřeben. Hlavní hřebenová trasa je technicky méně náročná než ve Fagaraši, ale zato je dlouhá a hodně na ní fouká. 

10. Malá Fatra

Tento kout Slovenska patří k nejatraktivnějším horským oblastem. Kombinace vápencových soutěsek Jánošíkových dier a ikonických vrcholů Velký a Malý Rozsutec vytváří unikátní přírodní celek, který nemá v celých Karpatech obdoby.

Již zmíněné Jánošíkovy diery rozhodně stojí za návštěvu. Tady si přijde na své opravdu každý. Jsou tu jednodušší části vhodné např. pro rodiny s dětmi nebo začínající horaly, stezky s vodopády, a nebo i část více exponovaná s výsokými žebříky. Dalším místem je Velký Rozsutec (1 610 m n. m.), který se považuje za nejkrásnější horu Slovenska. Z vrcholu je vidět na hřeben Malé Fatry, Beskydy i vzdálené Tatry. No a do třetice zde máme Malý Rozsutec (1 343 m n. m.), který je svou náročností k turistům přívětivější, ale i tak se nevyhneš intenzivnímu (zato krátkému) překonávání skalních prahů pomocí řetězů. Terén je v této oblasti velmi členitý a vyžaduje dobrou obuv a dobrou kondičku. 

Nakonec tu pro tebe ještě máme ještě jednu malou zajímavost. Oblast je úzce spjata s postavou zbojníka Juraje Jánošíka, který se narodil v nedaleké Terchové. Pokud budeš mít po treku chuť na něco dobrého k snědku, právě v Terchové si pochutnáš na skvělých haluškách a místních sýrových specialitách.  

Tip na trasu z naší appky: Expedice Stoh a okolí – Malá Fatra pro pokročilé

Tento náročný okruh tě zavede do divokého srdce Malé Fatry. Výpravu zahájíš u Kraľovanského jezera a skrze Šútovskou dolinu dojdeš k Šútovskému vodopádu, který se svou výškou 38 metrů patří k nejkrásnějším v celém pohoří.

Po osvěžení u padající vody tě čeká strmý výstup na hlavní hřeben. Cesta přes vrcholy Steny a Poludňový grúň nabízí neustálé výhledy na ikonický Rozsutec. Skutečnou zkouškou kondice je však pověstný výstup na Stoh (1 607 m n. m.), kde na jediném kilometru překonáš téměř 400 výškových metrů. Z vrcholu trasa pokračuje přes Žobrák a postupně klesá horskými loukami zpět k jezeru.

Tato trasa je určena pro zkušené horaly, kteří hledají autentickou divočinu a nezaleknou se poctivého převýšení. Odměnou ti bude kombinace hřmících vodopádů a nekonečných hřebenových panoramat, která se ti nesmazatelně vryjí do paměti.

 

Ať už se vydáš za technicky náročnými hřebeny rumunského Fagaraše, rozkvetlými poloninami v polských Bieszczadech nebo za poklady slovenského Gerlachu, Karpaty ti vždy nabídnou tu nejopravdovější tvář přírody. Každý z deseti vybraných vrcholů a regionů má svůj nezaměnitelný charakter, který uspokojí jak adrenalinové nadšence, tak i rodiny s dětmi či milovníky historie.

Tak co, vybral sis alespoň jedno místo, kam příště vyrazíš? Pokud ano, určitě nám dej vědět do komentářů a až budeš na trase, sdílej své fotky na instagramu pod hashtagem #AdventurervKarpatech. Rádi budeme součástí tvého dobrodružství. Vidíme se na hřebeni, dobrodruhu!