První pomoc: Prevence a ošetření omrzlin

Omrzliny nejsou jen problém z filmu – můžeš je mít po pár minutách. Mnoho lidí si omrzliny spojuje s extrémními expedicemi na pólech nebo s dramaty z horolezeckých filmů. Pravdou však je, že omrzliny mohou vzniknout i během obyčejné zimní túry a někdy překvapivě rychle. Stačí mrazivé počasí kombinované s větrem a vlhkostí a nechráněná kůže může utrpět poškození už během několika minut. Například už 5 minut při teplotě -5 °C a mírném větru může stačit k počínající omrzlině, pokud nejsme dobře oblečeni. Omrzliny tedy rozhodně nejsou vzdálenou hrozbou z krajů věčného ledu – mohou potkat každého z nás při zimních aktivitách, pokud podceníme podmínky.

Reálné scénáře z českých i alpských hor. Omrzliny se nevyhýbají ani našim horám. V únoru 2012 například uvízl turista při sestupu z Lysé hory v Beskydech a kvůli vyčerpání a mrazu zůstal ležet na turistické stezce. Horská služba ho nalezla s omrzlinami na dolních končetinách a celkovým podchlazením – přežil jen díky včasné záchraně. Záchranáři upozornili, že svou roli v tomto případě sehrál alkohol, který zřejmě přispěl k podcenění situace.

Omrzliny však postihují i zkušené horaly: v prosinci 2023 strávil 76letý zkušený turista čtyři mrazivé noci ve Vysokých Tatrách a byl nalezen silně podchlazený a s omrzlinami na končetinách. I přes bohaté zkušenosti jej extrémní podmínky dostihly – důkaz, že v horách není nikdo vůči mrazu imunní.

V extrémních případech mohou omrzliny končit tragicky: horolezec Jamie Andrew uvízl roku 1999 v bouři v Alpách pět dní a utrpěl tak těžké omrzliny, že mu lékaři museli amputovat všechny končetiny, aby mu zachránili život. Přesto se nevzdal a s protézami dál zdolává hory – jeho příběh připomíná, jak zákeřné omrzliny mohou být, ale i to, že s odhodláním lze překonat následky.

Dojemný příběh horolezce Jamieho Andrewse, kterého omrzliny připravily o všechny končetiny (v angličtině s českými titulky).

Co jsou omrzliny a jak vznikají

Omrzlina je místní poškození tkáně chladem – v podstatě „zmrznutí“ určité části těla.

Klíčovými faktory jsou nízká teplota, vítr a vlhkost: vítr zesiluje účinek mrazu (tzv. windchill efekt) a vlhké prostředí či propocené oblečení odebírá teplo mnohem rychleji než sucho. Omrzliny mohou vzniknout dokonce i při teplotách mírně nad nulou, pokud chlad působí dostatečně dlouho – například ve větru a dešti. Riziko zvyšuje také dehydratace, nadmořská výška, omezené prokrvení (např. těsné oblečení či cévní onemocnění) a kouření, protože nikotin zužuje cévy. Naopak dostatečné prokrvení a energie pomáhají tělu udržet teplo.

Nejohroženější části těla jsou ty nejvystavenější chladu a současně nejhůře prokrvené. Typicky jde o prsty na rukou a nohou, nos, uši, tváře a bradu – tedy okrajové části těla s velkým povrchem a malým objemem, které rychle prochládají. Tělo se sice brání ztrátám tepla zúžením cév v končetinách a kůži, čímž prioritu dostávají životně důležité orgány v tělesném jádře. To ale znamená, že ruce, nohy a obličej jsou při dlouhém pobytu v mrazu doslova „odpojeny“ od přísunu teplé krve, a jsou tak nejvíce ohroženy poškozením chladem.

Detailnější přehled a důvody vzniku omrzlin z kanálu Medical Centric Podcast (v angličtině s českými titulky).

Stupně omrzlin

Omrzliny se dělí podle závažnosti do několika stupňů (podobně jako popáleniny). Čím vyšší stupeň, tím hlubší a vážnější poškození tkáně nastává. Zpočátku jsou změny reverzibilní, ale u těžkých omrzlin dochází k nevratnému odumření tkáně. Jak poznat jednotlivé stupně?

• 1. stupeň (omrznutí, lehká omrzlina): Kůže je zpočátku bledá až voskově bílá, postižené místo může pálit, svědit nebo brnět. Jakmile se dotyčný zahřeje, kůže zčervená a návrat prokrvení bývá provázen bolestí, ale nedochází k trvalému poškození. Může se objevit mírný otok. Tato nejlehčí omrzlina zasahuje jen povrchové vrstvy kůže a po zahřátí se hojí bez následků.
  
  
• 2. stupeň (povrchová omrzlina): Při vážnějším prochlazení tkáně se přidává tvorba puchýřů – často naplněných čirou tekutinou. Kůže může zůstat bledá, studená a necitlivá. Otok bývá výraznější. Po zahřátí je oblast velmi bolestivá. Poškození zasahuje hlouběji do kůže, ale stále většinou nezanechává jizvy ani trvalé defekty, pokud nedojde k infekci. I takové omrzliny by však měl vidět lékař, protože správná péče je klíčová k úplnému zahojení.
  
  
• 3. stupeň (hluboká omrzlina): Jedná se o závažné poškození sahající skrz celou kůži až do podkoží. Kůže může ztvrdnout, ztrácí pružnost a mění barvu – často je namodralá, nafialovělá až šedá. Mohou se tvořit krvavé puchýře a citlivost je úplně pryč (postižený necítí ani tlak či bolest v omrzlé části). Po zahřátí se nedostavuje normální bolest, protože nervová zakončení jsou poškozená. Dochází k odumírání tkáně – část může zčernat. Takové poranění už je velmi vážné a vždy vyžaduje lékařské ošetření. I při optimální léčbě hrozí trvalé následky, např. ztráta pohyblivosti prstů, nekrózy nebo infekce.
  
  
• 4. stupeň (nejtěžší omrzlina): Nejvyšší stupeň znamená kompletní zmrznutí tkání do hloubky, často včetně svalů, šlach a kostí. Končetina (nebo její část) je tvrdá, necitlivá a může působit „mrtvě“. Kůže je vosková, šedočerná až černá kvůli odumření tkáně. Po zahřátí se postižená část stává nefunkční, tkáň postupně nekrotizuje a odumírá. Takové omrzliny se hojí velmi dlouho a vždy zanechávají trvalý defekt – často končí amputací postižené části, aby se zabránilo šíření gangrény. Čtvrtý stupeň omrzlin představuje život ohrožující stav kvůli riziku infekce a sepsi (otravy krve). V praxi se naštěstí tak těžké omrzliny vyskytují zřídka a spíše u expedic v extrémních podmínkách.
  

Ilustrace čtyř stupňů omrzlin.

Shrnutí: Lehká omrzlina způsobí „jen“ začervenání a dočasnou necitlivost, zatímco nejhorší omrzliny vedou k odumření a zčernání tkáně. Každý stupeň navíc znamená delší a obtížnější léčbu – zatímco první stupeň se zahojí za pár dní, u těžkých omrzlin může hojení trvat měsíce či dokonce roky a mohou zůstat trvalé následky.

Jak omrzliny rozpoznat a kdy nepodceňovat situaci

První varovné příznaky omrzání jsou často nenápadné. Postižené místo nejprve brní, pálí nebo štípe, poté začne ztrácet cit – kožní nervy přestávají v chladu vést impulsy. Kůže může být bledá, chladná na dotek a jakoby vosková. Pokud chlad pokračuje, zbělání přechází do voskově žluté až namodralé barvy a postižená část těla zcela znecitliví. Ve chvíli, kdy necítíš prsty na rukou nebo máš „dřevěný“ nos či ucho, je nejvyšší čas zakročit – nenechat se zmást absencí bolesti. Omrzající tkáň zpravidla začne bolet až při zahřátí, nikoli ve chvíli, kdy je zmrzlá. Proto člověk mnohdy omrzlinu zjistí pozdě – například až na chatě při rozmrzání prstů zjistí, že jsou bílé a necitlivé. Nepodceňuj tedy signály jako je ztráta citu, zbělení kůže, tuhnutí kloubů prstů či přetrvávající bodavá bolest. To vše mohou být známky rozvíjející se omrzliny, kterou je třeba ihned řešit.

Při zimních výpravách se vzájemně sledujte v týmu – omrzliny obličejových částí (nos, tváře, uši) si postižený nemusí všimnout, ale kolegové vidí varovné zblednutí či bělavé skvrny na kůži. Často platí, že okolí rozpozná omrzlinu dříve než ty sám, protože postižená oblast je necitlivá a člověk je soustředěn na výkon nebo cestu. Pokud ti partner řekne, že máš bílá ztuhlá líčka nebo ušní boltec, ber to vážně a neodkladně reaguj – drobná omrzlina se může rychle zhoršit, pokud se neřeší včas.

Prevence omrzlin

Nejlepší první pomoc je taková, kterou vůbec nemusíš poskytnout – tedy důsledná prevence. Při pohybu v chladném prostředí dodržuj několik základních zásad, které riziko omrzlin výrazně sníží.

Správné oblečení a vrstvení: Zásadní je teplé, suché a vrstvené oblečení. Obleč se tak, abys udržel tělesné teplo, ale zároveň se příliš nezpotil. Vrstvy oblečení umožňují regulovat izolaci; ideální je termoprádlo, izolační vrstva (fleece, péřová nebo syntetická bunda) a větruodolná a nepromokavá vrchní vrstva, která ochrání před větrem a vlhkem.

Nepodceňuj doplňky: teplá čepice (hlavou uniká hodně tepla), kvalitní rukavice ideálně nepromokavé, případně palčáky s vložkou pro lepší izolaci, nákrčník nebo šála na krk a spodní část obličeje, teplé ponožky a boty vhodné do mrazu. Kritická místa jako prsty u nohou udržuj v suchu – v mrazu si měň propocené ponožky. Boty ani oblečení by neměly být příliš těsné, aby neomezovaly cirkulaci krve. Přezkáče nebo tkaničky neutahuj k bolestivé těsnosti. Trochu volnější rukavice či obuv pojmou izolační vrstvu vzduchu a umožní krevnímu oběhu lépe zahřívat prsty.

Sucho, vítr a izolace: Vlhkost je nepřítel. Mokré oblečení co nejdříve vyměň za suché – platí to i pro propocené rukavice či čepici. Když se zastavíš na delší dobu, přioblékni si další vrstvu, než začneš pociťovat chlad. Chraň se před větrem, vyhledávej závětří při odpočinku. Vítr dramaticky zrychluje prochladnutí těla. Dobrou pomůckou je izotermická fólie nebo nouzový bivakovací vak – v případě nutnosti se do něj můžete zabalit a zůstat v teple, vítr na vás nebude přímo působit. Pokud fouká a mrzne, i krátká pauza na hřebeni bez ochrany může vést k prochladnutí exponovaných částí. Sníh a vlhko mohou zvýšit riziko omrzlin až o polovinu, proto udržujte pleť i oděv co nejsušší.

Pohyb a tělesná energie: Nestůj na místě, hýbej se. Pohybem se zahřeješ – svalová práce produkuje teplo a zlepšuje cirkulaci krve do končetin. Při delším stání v mrazu (např. jištění při lezení, čekání na zastávce) se snaž procvičovat prsty na rukou i nohou, přešlapovat, rozhýbávat ramena a kolena, aby krev proudila. Na druhou stranu se vyvaruj úplného vyčerpání – unavený člověk ztrácí teplo rychleji a může přehlédnout první příznaky.

Doplňuj energii a tekutiny: Pravidelně pij teplé sladké nápoje (ideálně z termosky) a jez energeticky vydatné svačiny. Kalorie jsou palivo pro tvorbu tělesného tepla a tekutiny zas pomáhají krevnímu oběhu. Dehydratace přispívá k zužování cév, takže pitný režim je překvapivě důležitý i v mrazu.

Žádný alkohol a kouření: Alkoholu se v mrazu vyhni. I když pocitově zahřívá (rozšiřuje cévy v kůži), ve skutečnosti způsobuje větší tepelné ztráty a otupuje úsudek. Člověk pod vlivem alkoholu snadno přehlédne, že mu mrznou prsty, a navíc se tělo rychleji podchladí. Tragické případy z hor často kombinují mráz a alkohol – tato kombinace může být smrtící. Kouření (a nikotin obecně) také zhoršuje prokrvení končetin, a tím zvyšuje riziko omrzlin. Před výstupem na mráz si cigaretu odpusť a v zimě kouření minimalizuj, pokud se pohybuješ venku. Pro prevenci omrzlin zkrátka platí zdravá životospráva: žádný alkohol, nekouřit, hodně pít (nealko) a jíst.

Ochrana pokožky: Místa, která nelze dokonale chránit oblečením (nos, tváře, brada), namaž předem mastným ochranným krémem. Hutné krémy s vysokým obsahem tuku vytvoří na kůži bariéru proti mrazu a větru a pomohou zabránit omrzlinám v obličeji. Pozor však na hydratační krémy na bázi vody – ty mohou v mrazu spíše uškodit. Speciální zimní krémy (často používané třeba u dětí) neobsahují vodu a jsou vhodné pro tyto účely. Nezapomeň také na balzám na rty, i ty mohou omrznout.

V rámci prevence měj na paměti i specifické rady pro delší pobyty venku: například u vícedenních horských akcí si pravidelně myj nohy a ošetřuj případné puchýře nebo otlaky – mokvající puchýř v mrazu zvyšuje riziko omrzlin v daném místě. A vždy sleduj nejen sebe, ale i své parťáky, zda na nich nepozoruješ známky prochladnutí nebo omrzání – vzájemná kontrola může předejít neštěstí.

První pomoc při omrzlinách

I přes veškerou prevenci se může stát, že omrzliny nastanou. Co dělat v terénu, pokud už k omrznutí dojde? Správný postup první pomoci může rozhodnout o tom, jak vážné následky si postižený ponese. Důležité je začít jednat co nejdříve, ideálně už při podezření na počínající omrzlinu. Zároveň je nutné postupovat opatrně – některé laické zásahy mohou naopak uškodit.

Okamžitý postup – krok za krokem:

1. Ukonči působení chladu: Prvním opatřením je dostat postiženou osobu do tepla nebo alespoň zabránit dalšímu prochladnutí. Přesuň se ze studeného exponovaného prostředí – ideálně do vyhřáté místnosti (chata, stanice). Pokud nic takového není dostupné, najdi závětří, zalez např. do závětrné strany skály, do lesa či si vytvoř improvizovaný přístřešek.
   
   
2. Svleč mokré oblečení a uvolni postižené místo: Sundej opatrně vlhké rukavice, ponožky, boty či svrchní oděv, pokud promokl. Odstraň vše, co může škrtit – těsné boty, lyžáky, rukavice, ale také prstýnky, hodinky, náramky, než místo oteče. Omrzlá končetina může po zahřátí výrazně otékat, a později by šperky či boty mohly způsobit zaškrcení a další škody.
   
   
3. Postižené místo zahřívej postupně – nikdy ne rychle!: Zapomeň na mýtus tření sněhem nebo přímé strčení omrzliny k ohni. Nikdy omrzlinu netřete sněhem ani rukama – ledové krystalky by doslova sedřely poškozenou kůži a zhoršily omrzlinu. Nepřikládejte horký zdroj tepla (jako je oheň, radiátor či horká láhev) – znecitlivělá kůže by se mohla popálit, aniž to postižený cítí. Ideální je pomalé zahřívání tělesným teplem. Pokud jsou omrzlé prsty na rukou, můžeš je vložit do podpaží – svého nebo lépe někoho jiného, kdo není prochladlý. Omrzlý nos či tvář zahřívej přiložením teplé ruky (případně dlaní přes šálu). Má-li postižený omrzlé prsty u nohou a nemůže si zouvat boty v terénu, může pomoci dát si ruce v rukavicích na chvíli do kalhot k tříslům postiženého – teplo z velkých stehenních tepen bude ohřívat krev proudící do nohou. Zahřívej alespoň 10 minut a sleduj, zda se vrací cit a barva. Pokud jsi schopen zajistit ohřátí vody, můžeš omrzlou část (např. prsty, ruku) ponořit do teplé vody o teplotě kolem 37–40 °C. Voda nesmí být horká – raději teplotu změřit teploměrem nebo aspoň loktem, měla by být spíše teplejší než tělesná teplota, ale ne horká. Vodní lázeň je velmi účinná, pokud ji lze provést v bezpečném prostředí – omrzlá ruka či noha se ponoří do vlažné vody na cca 30–60 minut, dokud se kůže neohřeje teplem. Do vody lze přidat pár kapek antiseptické dezinfekce (např. jódové) kvůli prevenci infekce. Zahřívání vždy prováděj pozvolna – příliš rychlé ohřátí je velmi bolestivé, podporuje otok a může způsobit až popáleniny omrzlé kůže.
   
   
4. Hydratace a energetický příjem: Během oteplování omrzlé osoby je nutné se postarat i o vnitřní zahřátí a energii. Dej postiženému teplý sladký nápoj bez alkoholu – například oslazený čaj. Cukr dodá energii pro tvorbu tepla a tekutiny pomohou krevnímu oběhu. Pokud je při vědomí a nemá nevolnost, může sníst energetickou tyčinku, čokoládu nebo jiný rychlý zdroj kalorií. Alkohol v této fázi nepodávej, mohl by zhoršit podchlazení a stav krevního oběhu. Naopak teplé nápoje a jídlo podpoří celé tělo v boji s chladem.
   
   
5. Ošetření omrzliny po zahřátí: Jakmile se postižené místo postupně zahřeje (ať už tělesným teplem, nebo ve vodní lázni) a obnoví se prokrvení, je třeba jej dále chránit. Nepromasírovávej ho silou, spíše jej jemně osuš čistým kusem látky nebo sterilní gázy. Nepropichuj případné puchýře – pokud jsou malé a čisté, je lepší je nechat celistvé jako přirozenou ochranu kůže. Větší puchýře se někdy sterilně propichují v nemocnici, ale laicky do nich nezasahuj. Na omrzlé místo přilož sterilní obvaz či mulové čtverce – ideálně tak, aby nedošlo k dalšímu poranění kůže. Je-li omrzlina na prstech, odděl jednotlivé prsty gázou nebo kousky čisté látky, aby se vzájemně nedotýkaly a nelepily k sobě. Nesnaž se postiženou končetinu hned aktivně používat – klid je klíčový. Omrzlé nohy nezatěžuj chůzí, omrzlé ruce nenamáhej. Pokud máš po ruce lékárničku, můžeš podat běžné analgetikum proti bolesti (omrzliny po zahřátí značně bolí). V terénu se doporučuje např. ibuprofen 400 mg pro dospělého, který pomůže i proti zánětu a otoku. Některé zdroje uvádějí také aspirin (kyselinu acetylsalicylovou 500 mg) pro dospělé – ten může mírně zlepšit průtok krve v drobných cévách a omezit srážení krve v omrzlé tkáni. U dětí však aspirin nepodávej. Pokud máš k dispozici chemické ohřívače, nikdy je nepřikládej přímo na kůži omrzliny, ale lze je využít nepřímo – např. přiložit přes vrstvu oblečení na okolí postiženého místa, aby udržovaly teplo (pozor na přehřátí).
   
   
6. Pozor na celkové podchlazení: Omrzliny často provází podchlazení organismu. Zatímco řešíš lokální poranění, hlídej také celkový stav postiženého. Pokud se třese zimou, je bledý, má zpomalené pohyby nebo změněné vědomí, je nutné řešit i podchlazení – zabalit ho do termofólie/deky, svléci z mokrého, zahřívat střed těla. Omrzlina má přednost v ošetření pouze tehdy, pokud postiženému jinak nehrozí selhání životních funkcí. V kritických případech (bezvědomí, podezření na celkové zmrznutí) je samozřejmě na prvním místě základní první pomoc a přivolání záchranky.
   
   

Co určitě nedělat: Některé zastaralé nebo laické zásahy omrzlinám vysloveně škodí. Netři postižené místo sněhem ani hrubou látkou, neurychluj ohřívání horkou vodou, ohněm ani sálavým teplem. Nedávej postiženému alkohol „na zahřátí“ – způsobí to rozšíření cév v kůži a další ztrátu tepla, navíc otupí vnímání. Neignoruj omrzlinu a nepokračuj v aktivitě s nadějí, že to „rozchodíš“ – tím riskuješ zhoršení. Pokud situace nutí pokračovat (viz níže), rozhodně nerozmrazuj omrzlinu, kterou budeš muset znovu vystavit mrazu. Opakované zmrznutí již jednou rozmražené tkáně způsobuje devastující poškození – v takovém případě je lepší udržet omrzlinu zmrzlou, dokud nedorazíš do bezpečí. To je však krajní nouzové řešení v expedicích; při běžné turistice se snaž vždy co nejdříve vyhledat závětří a omrzlinu šetrně zahřát.

Termoska s teplým sladkým nápojem je na zimní turistiku spolehlivým pomocníkem pro udržení tělesného tepla.

Kdy vyhledat pomoc a kdy ukončit výpravu

Rozlišit lehkou omrzlinu od těžké nemusí být v terénu snadné. Obecně platí: jakmile je omrzlina víc než povrchová, raději zavolej pomoc nebo co nejdříve doprav postiženého k lékaři. První stupeň omrzliny (jen zblednutí a návrat prokrvení po zahřátí) zvládneš v terénu sám. Jakmile se ale objeví puchýře (2. stupeň) nebo tkáň tuhne a ztrácí citlivost (3. stupeň), je to vážné – tyto stavy patří do rukou lékařů. Prioritou je zkrátit dobu, po kterou je tkáň zmrzlá, ale zároveň zabránit špatnému zahřívání. Pokud jsi daleko v horách bez signálu, posuď situaci: Je zajištěn bezpečný ústup? Pokud ano, ukonči výpravu okamžitě, jakmile omrzlina přesahuje 1. stupeň nebo se nezlepšuje po pár minutách zahřívání. Například když do 10 minut od začátku zahřívání prstů nedojde k návratu růžové barvy a citu, je to vážné varování – je nutné přerušit túru a vyhledat teplo na chatě či evakuovat.

Známky vážného poškození, které vyžadují evakuaci a lékaře:

• Necitlivost přetrvává i po zahřátí, postižený necítí dotek ani bolest.
  
  
• Kůže zůstává bílá, šedá, modrá či mramorovaná, objevují se tmavé (modročerné) skvrny.
  
  
• Tvoří se větší puchýře, zejména pokud jsou naplněné zakalenou či krvavou tekutinou.
  
  
• Tkáň je tvrdá na pohmat, klouby v omrzlé končetině jsou ztuhlé nebo nepohyblivé.
  
  
• Po zahřátí nastává silná bolest (to je normální u lehčích omrzlin), ale zároveň žádné zlepšení barvy či otoku – může jít o hluboké postižení.
  
  
• Postižený má i celkové příznaky: zimnici, apatii, zmatenost (to signalizuje vážné podchlazení, které často omrzliny provází).
  
  

Vše výše uvedené indikuje 2. až 3. stupeň omrzliny, možná i horší. Neváhej volat horskou službu nebo ZZS (155), zejména pokud jsi v horách daleko od civilizace. Závažné omrzliny potřebují odbornou péči: lékaři mohou podat infuze teplých roztoků, speciální léky na zlepšení mikrocirkulace, antibiotika proti infekci apod.. Čím dříve se začne odborně léčit, tím větší část tkáně se podaří zachránit. Včasná evakuace také snižuje riziko, že se k omrzlině přidají komplikace jako celkové zmrznutí.

Kdy určitě přerušit výpravu: Pokud má někdo z tvého týmu omrzlinu vyššího stupně na nohou, nesmí pokračovat v pochodu – chůze na omrzlých nohách může rozsah poškození zvětšit. V takovém případě zajisti nouzový bivak a pomoc. Také omrzliny rukou 3. stupně a výše znamenají, že postižený nezvládne bezpečně manipulovat s vybavením (hole, cepín) – pokračovat by bylo hazardem. Rozhodnutí ukončit akci je těžké, ale někdy zachrání prsty či život. Hory tu budou i příště, ale omrzlé prsty už třeba ne.

Co (ne)dělá situaci horší: mýty vs. realita

Kolem laické pomoci u omrzlin koluje řada mýtů, které mohou nadělat více škody než užitku. Zde jsou nejčastější z nich a vysvětlení, jak je to ve skutečnosti:

• „Tření sněhem pomůže rozehřát omrzlinu.“ Absolutně ne! Tento zažitý obraz z filmů je nebezpečný nesmysl. Třením studeným sněhem dochází k mechanickému poškození kůže a sníh navíc postižené místo dál ochlazuje. Nikdy netři omrzlinu sněhem ani hrubou látkou – potřebuješ teplo a jemnost, ne další mráz a rýhy do kůže.
  
  
• „Když mám omrzlé ruce nebo nohy, musím je dát rychle k ohni.“ Chyba. Rychlé zahřátí omrzlé tkáně příliš horkým zdrojem je nebezpečné. Omrzlá kůže je necitlivá, takže postižený nepozná, že se pálí, a může dojít k popálení omrzliny. Navíc rychlé ohřátí může způsobit otok a další poškození cév. Správně se omrzlina zahřívá postupně, ideálně ve vodě do 40 °C nebo tělem druhého člověka, jak bylo popsáno výše.
  
  
• „Panák tvrdého alkoholu rozehřeje, je to první pomoc v mrazu.“ Ve skutečnosti spíše ublíží. Alkohol sice rozšíří cévy na periferii, takže navodí pocit tepla na kůži, ale tím odraží teplo od tělesného jádra pryč a člověk ve výsledku prochladne ještě rychleji. Navíc otupí tvou sebekontrolu – opilý člověk snadno ztratí úsudek a nevšimne si, že mu odumrzají prsty. Proto je alkohol při podchlazení i omrzlinách nevhodný. Zahřát pomůže teplý čaj s cukrem, ne grog. (Malou výjimkou je situace, kdy už postižený bez podchlazení sedí v teple – pak malé množství alkoholu neuškodí psychice. Ale v terénu na to raději nespoléhej.)
  
  
• „Omrzlinu poznám hned, protože to hrozně bolí.“ Omyl. Nejzákeřnější na omrzlinách je, že v době svého vzniku většinou nebolí. Bolest se objeví až při oteplování, kdy se do tkáně vrací krev. Proto mnoho lidí omrzlinu podcení – psychologie omrzlin je taková, že zpočátku cítíš jen chlad a necitlivost, což tě může ukolébat, že „už to necítím, tak to asi nevadí“. V zimě tedy musíš aktivně pátrat po příznacích omrzání (zbělení kůže, necit, strnulost) a nenechat se zmást tím, že to nebolí.
  

Alkoholu na túře se raději vyhni a čaj s rumem si dopřej až v cíli.

Psychologie omrzlin: proč je hned nepoznáš

Při pobytu v mrazu se organismus soustředí na udržení základních funkcí a mozek může některé varovné signály ignorovat. Adrenalin, únava, soustředění na cestu či vrchol – to vše může způsobit, že si člověk počínající omrzliny vůbec nevšimne. Navíc chlad sám o sobě utlumuje nervový systém; omrzající končetina necítí bolest, a tak postižený nemá jasný impuls k zastavení. Často se stane, že například horolezec zjistí omrzliny „až když je po všem“ – třeba při zastávce nebo na konci dne, kdy rozmrzne a najednou ucítí nesnesitelnou bolest prstů. To už je ale známka, že poškození bylo vážné.

Dalším psychologickým aspektem je podceňování a popírání. Dobrodruzi mívají vysoký práh odolnosti a nechtějí „fňukat“ kvůli trochu ztuhlým prstům. Mohou si říkat: „To nic není, to rozcvičím...“ nebo nechtějí zpomalovat skupinu a raději mlčí o tom, že necítí palce u nohou. To je nebezpečné myšlení. Skupina by měla vytvářet prostředí, kde je v pořádku nahlásit problém – raději planý poplach než zničené prsty. V týmu si připomeňte, že omrzliny přicházejí plíživě a nikdo není hrdina, pokud je zamlčí. Také platí jednoduché pravidlo: vnímej signály svého těla. Pokud už necítíš nos nebo prsty, není to důkaz hrdinství, ale varování.

Ačkoli jsou omrzliny fyzické zranění, hrají velkou roli i v hlavě. Člověk musí překonat možnou apatii z chladu a aktivně se bránit – hýbat se, zahřívat se, oznámit potíže. Psychické odhodlání situaci řešit (namísto rezignace) často rozhodne o tom, jestli omrzlina zůstane povrchová, nebo přejde ve třetí stupeň. V extrémních případech (při dlouhém boji o přežití v mrazu) mohou přijít i halucinace či apatie, kdy postižený např. přestane cítit končetiny a je mu to už jedno – to je kritický stav hrozící zmrznutím. Proto bojuj s „otupělostí“ chladu – mluv na sebe, na druhé, udržuj morálku. A pamatuj, bolest při zahřívání je dobré znamení – znamená to, že tkáň žije. Naopak úplná necitlivost i při zahřívání je alarmující.

Morálka nadevše! Dopřej si s parťákem během cesty pár přestávek a dejte si teplý čaj.

Doporučená výbava na zimní výpravy

K prevenci i řešení omrzlin pomůže, když budeš mít správnou výbavu. Zkušení zimní turisté, horolezci či skialpinisté si do batohu přibalují několik užitečných věcí navíc:

• Ochranné krémy: Jak už bylo zmíněno, kvalitní mastný krém na obličej (a rukavice s impregnovaným hřbetem) může zabránit omrzlinám kůže. Patří do zimní výbavy zejména na větrné a mrazivé výstupy.
  
  
• Chemické ohřívače: Lehké kapesní ohřívače (jednorázové polštářky nebo opakovatelně aktivovatelné gely) dokážou na několik hodin vyvinout teplo. Jsou skvělé pro předehřátí rukavic nebo bot během pauzy, případně pro nouzové zahřívání při čekání na pomoc. Chemické ohřívače výrazně snižují riziko podchlazení a omrzlin – můžeš se s nimi zahřát v terénu, aniž bys byl odkázán na přístřeší. Proto se vyplatí mít pár kusů v KPZ či lékárničce. Dají se koupit ohřívače do rukavic, do bot i větší na tělo. Jejich váha je minimální a v kritické situaci mohou rozhodnout.
  
  
• Termovak či bivakovací pytel: Jde o nouzový izolační vak, často z reflexního fóliového materiálu, do kterého se vejde celá osoba. Na rozdíl od tenké fólie je to skutečný pytel nebo „obálka“, ve které můžete ležet nebo sedět. Udrží 90 % tělesného tepla a ochrání před větrem. V případě uvíznutí v mrazu poslouží k rychlejšímu zahřátí člověka s omrzlinami (nebo obecně podchlazeného). Ideálně se do termovaku schová postižený společně s další osobou, která ho zahřívá svým tělem. Alternativou je lehká zimní bivakovací deka nebo alespoň velká termofólie – cokoliv, co vytvoří kolem postiženého teplé mikroklima.
  
  
• Lékárnička rozšířená o potřeby na omrzliny: Kromě běžné výbavy (obvazy, náplasti, dezinfekce, nůžky atd.) se na zimní akce hodí přidat pár věcí navíc. Sterilní mulové čtverce nebo obinadla poslouží k překrytí omrzlin a oddělení prstů po zahřátí. Fóliová termodeka je nutností (na zahřátí i improvizovanou izolaci od země). Náplasti na puchýře (hydrogelové) využiješ, pokud se vytvoří puchýře z omrzlin – překryjí je sterilně a urychlují hojení vlhkým krytím. Do KPZ můžeš přidat i malý teploměr (například na měření vody při lázni, nebo pro sledování teploty postiženého), případně zásobu rychlých cukrů (hroznový cukr, energetický gel) pro doplnění energie v mrazu. Někteří zkušení horalé vozí i malou termosku s horkou vodou navíc – jednak pro pití, ale dá se použít i jako zdroj tepla (zabalenou do ponožky ji přiložíte k tělu postiženého). Samozřejmostí jsou náhradní suché ponožky, rukavice a čepice v batohu – prevence promrznutí začíná včasnou výměnou mokrého oblečení.

Seznam vybavení vždy přizpůsob náročnosti akce. Jinou výbavu si neseš na jednodenní běžkařský výlet v Krkonoších a jinou na zimní přechod Tater. Důležité je, abys myslel na nejhorší scénář – co když uvízneme v mrazu přes noc? Co když někomu z nás omrznou prsty? Mít po ruce prostředky na prevenci a první pomoc omrzlinám může být rozdíl mezi lehkým poraněním a vážnou újmou.

Závěr

Omrzliny mohou potkat každého, kdo se pohybuje v zimě venku – od polárních cestovatelů po rekreační turisty. Klíčové poselství zní: nepodceňuj chlad, připrav se na něj a reaguj včas.

Shrňme si základní principy: Prevence stojí na správném oblečení, udržování těla v teple a suchu, doplňování energie a vyhýbání se faktorům, které zhoršují prokrvení (alkohol, nikotin, dehydrace). První pomoc při omrzlinách spočívá v okamžitém ukončení působení mrazu, šetrném zahřívání postiženého místa a celkovém zajištění tepla a tekutin. Nikdy omrzlinu netři ani neohřívej horkem – trpělivé postupné zahřátí je správná cesta. Vážné omrzliny patří k lékaři, proto raději evakuovat dříve než pozdě. Hojení omrzlin je zdlouhavé a mnohdy bolestivé, lepší je jim předcházet.

Pro zájemce doporučujeme nastudovat si detailnější materiály – například doporučení Českého spolku horské medicíny pro laickou první pomoc u omrzlin. Existují také kurzy první pomoci zaměřené na horské prostředí. Věnuj pozornost bezpečnosti v zimních horách – znalost teorie může v krizové situaci zachránit prsty i život.

Nakonec to nejdůležitější: před každou zimní výpravou zkontroluj svou výbavu, KPZ i oblečení. Ujisti se, že máš vše potřebné pro udržení tepla a zvládnutí nouzové situace. Příroda umí být krutá, ale s dobrou přípravou a respektem k horám zvládneš i mráz bez úhony. Buď opatrný, pečuj o sebe i své parťáky – a zimní dobrodružství si pak užiješ naplno a bezpečně!

[/lock]