Zdravíme, dobrodruhu! Chystáš se do hor a chceš mít jistotu bezpečí? Pak tu pro tebe máme tento článek o GPS zařízeních, která se vyplatí si pořídit, pokud často jezdíš na několikadenní či týdenní expedice někam, kde vůbec není signál, nebo je na pár místě jen po troškách.
Co se dočteš dál:
- jak funguje GPS zařízení,
- jaké existují typy těchto zařízení,
- které si vybrat,
- jak se zařízením co nejlépe zacházet.
Jen si to představ. Stoupáš po stezce někde v Alpách a nebe se najednou začne kabonit. Ochlazuje se, zvedá se ledový vítr a na hřeben začíná padat mlha tak hustá, že sotva vidíš pár metrů před sebe. Nikde už ani nevidíš turistické značky. Co v takové situaci dělat?

Není to tak dávno, kdy satelitní navigace byly vnímány jako drahý výdobytek dnešní doby. Většina z nás ještě vyrůstala s klasickou papírovou mapou a buzolou zavěšenou kolem krku. Umět číst vrstevnice a odhadovat azimut patřilo a stále patří (i když už to není samozřejmostí) k základním znalostem každého poctivého horala.
Klasická papírová mapa má ale jeden velký nedostatek a to, že ti neukáže, kde přesně v danou chvíli stojíš. Hlavně v případě, když nejsi schopný identifikovat terén kolem sebe a nemáš ponětí, kde se nacházíš.
Dnes nám nad hlavami krouží desítky družic a navigačních systémů, technologie se stávají dostupnějšími a proto taková satelitní navigace není už jen nedostupným luxusem. Stala se naopak běžnou součástí našich životů. Svou polohu jsme schopni vidět na metry přesně, máme možnost přivolat pomoc i tam, kde není signál, a jsme schopni sledovat, jestli se neodkláníme s předem určené trasy. To všechno významně snižuje statistiky tragických nehod v horách.
Přesto je však nutné podotknout, že veškeré technologie se venku mohou mohou poškodit, zamrznout, vybít se, zkrátka a dobře přestat fungovat. Proto nikdy nespoléhej čistě na elektroniku a měj v záloze raději obyčejnou mapu.
Vyplatí se investovat do profesionálních zařízení typu inReach nebo ti postačí sportovní hodinky a mobil? Na trhu najdeš nespočet možností, typů a doporučení. My se pokusíme všechno v dnešním článku shrnout a poradit ti, jaký typ zařízení je pro tebe nejlepší a jestli se vůbec vyplatí si něco takového pořizovat.

Napadla tě otázka, jak taková technologie vůbec funguje? To je skvělá otázka, dobrodruhu. Abychom dokázali ze zařízení vytěžit maximum, musíme nejdřív porozumět tomu, jak funguje. Většina z nás používá dobře známou zkratku GPS jako univerzální označení pro jakoukoli satelitní navigaci. Ve skutečnosti je ale GPS jen jedním z několika globálních systémů. Správný technický termín je proto GNSS (Global Navigation Satellite Systems, tedy Globální navigační satelitní systémy), se kterým se setkáš v manuálech moderních produktů.
Pokud tvoje zařízení podporuje GNSS, znamená to, že dokáže komunikovat s družicemi různých států a organizací. Čím více těchto sítí dokáže přístroj naráz rozpoznat, tím stabilnější, rychlejší a přesnější polohu získáš. Dnes na oběžné dráze Země operují čtyři hlavní globální systémy:
- GPS (USA): Průkopník mezi navigačními systémy, původně vyvinutý pro vojenské účely v 70. letech. Dnes tvoří základ globální navigace.
- Galileo (EU): Nejmladší a technologicky nejmodernější systém. Byl navržen s důrazem na extrémní přesnost a skvěle doplňuje starší systémy.
- GLONASS (Rusko): Ruská alternativa k americkému GPS. Starší generace outdoorových hodinek často kombinovaly systém GPS a GLONASS. Jeho výhodou je dobré pokrytí v zeměpisných šířkách blíže k pólům.
- BeiDou (Čína): Plně rozvinutý systém, který v posledních letech dosáhl globálního pokrytí a moderní čipy v elektronice ho běžně využívají k dokreslení přesné polohy.
V praxi to pak funguje tak, že přijímač ve tvých hodinkách (či jiném zařízení) měří dobu, za kterou k němu dorazil signál z jednotlivých družic. Aby přístroj určil tvoji polohu (zeměpisnou délku a šířku), potřebuje mít přímou viditelnost na minimálně 4 satelity. Ideálně jich je ale potřeba mnohem víc.
Pokud jsi akorát v procesu vybírání nových hodinek nebo jiné navigace, pravděpodobně narazíš na termín multi-band (nebo taky dual-frequency/vícepásmové lokalizace). Jde o technologii, která v outdoorovém světě znamenala obrovský pokrok.
Starší nebo levnější přístroje přijímají signál ze satelitů pouze na jedné frekvenci (označované obvykle jako L1). To pak bohatě stačí k určení polohy na otevřené pláni nebo v autě na dálnici. Jenže v horách tento jednofrekvenční signál naráží do překážek v okolí. Když jdeš například hlubokým kaňonem, hustým lesem nebo podél strmé skalní stěny, satelitní signál se od těchto překážek odráží. Do tvého zařízení tak nedorazí přímou čarou, ale s lehkým zpožděním. Výsledkem pak je, že navigace zmateně odskočí o několik desítek metrů vedle, zaznamená ti nereálné tempo nebo tvůj bod na mapě posune až na druhou stranu hřebene.

S jakým řešením přichází tzv. multi-band? Takové vícepásmové zařízení přijímá ze satelitů současně dvě různé frekvence (např. L1 + L5). Každá z těchto frekvencí reaguje na překážky v prostoru jinak. Chytrý pocesor v navigaci pak tyto dva signály porovná, matematicky odfiltruje odražené "nepravé" signály a vypočítá tvoji polohu s naprostou přesností i tam, kde by jiné přístroje selhaly.
Co se týče nadmořské výšky, její určení je v horách naprosto zásadní. Často podle vrstevnic a nadmořské výšky totiž poznáš, zda už máš začít odbočovat do sedla, nebo jak daleko jsi od chaty. Zařízení tenhle údaj určují dvěma odlišnými způsoby.
- GPS (satelitní) výška: Tento údaj vychází čistě z geometrického výpočtu ze satelitů. Vzhledem k postavení družic na oběžné dráze je však výpočet zeměpisné šířky vždy zhruba 3× méně přesný než výpočet zeměpisné délky. Stačí mít jen trochu omezený pohled na oblohu a určená poloha může vykazovat chybu v řádu desítek metrů. Navíc nereaguje okamžitě na drobné změny terénu.
- Barometrický výškoměr: Lepší outdoorová zařízení mají v sobě integrovaný senzor tlaku vzduchu. Výškoměr pak funguje na jednoduchém principu. S rostoucí nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak. Systém pak díky své citlivosti dokáže zaregistrovat změnu výšky, i když vyjdeš jen pár metrů. Je tedy ideální pro okamžité sledování nastoupaných metrů. Má to ale háček…tlak vzduchu se nemění jen s výškou, ale i s vývojem počasí. Pokud si zrovna dáváš na treku pauzu a začne prudce klesat tlak (v důsledku změny počasí), barometrický výškoměr si bude myslet, že stoupáš nahoru a ukáže špatnou hodnotu. Proto je vždy důležité výškoměr průběžně kalibrovat.
Moderní přístroje se ale už většinou kalibrují automaticky sami. A pokud přístroj detekuje, že se tvoje nadmořská výška nemění, ale tlak prudce klesá, aktivuje funkci upozornění na bouři. Budeš tak dopředu varován, že přichází nevlídné počasí.
Typy GPS zařízení
Co se týče těchto zařízení, tak neexistuje jen jedno univerzální, které by vyhovovalo všem. Pojďme se tedy podívat na všechny typy a něco si o nich ve stručnosti říct.
Chytré sportovní hodinky
Sportovní hodinky je skupina zařízení, která v posledních letech zažívá obrovský boom. Už dávno nabízí mnohem více funkcí, než pouhé trackování sportovní aktivity a ukazování času. Naopak se z tohoto zařízení stal šikovný nástroj, který na delších expedicích může být dost užitečný. Co se týče značek, mezi nejlepší určitě bez debat patří hodinky Garmin, které nabízí nespočet modelů různých cenových kategorií podle individuálních potřeb uživatele.
Super je to, že ti hodinky nezaberou moc místa a navíc je máš neustále na zápěstí, takže se na ně kdykoliv můžeš podívat. Moderní modely mají kvalitní displeje, ze kterých se dá číst i na slunci a které jsou odolné proti poškrábání. Samozřejmě jsou v hodinkách také integrovány i senzory pro měření tepu a okysličení krve, což pomáhá s efektivním rozložením síly na treku či aklimatizací ve vysokých výškách.
Baterka mívá dlouhou výdrž, až několik týdnů. Při maximálním využití se výdrž pohybuje kolem 30 až 90 hodin. Modely se solárním nabíjením pak dokážou tuto dobu o dalších 10 až 30 % prodloužit. Co může být pro některé nevýhoda, je velikost displeje. Čtení mapy, plánování alternativní trasy nebo hledání okolních vrcholů může být na menší obrazovce trochu o nervy. A pokud je daná trasa protkaná velkým množstvím ještě jiných tras, je to pak dost nepřehledné.

Ruční navigace
Tyhle zařízení běžně uvidíš u profesionálních horských vůdců, horské služby nebo u lidí, kteří se často vydávají na dlouhé expedice do extrémnějších oblastí. Nejtypičtějšími modely od Garminu jsou GPSMAP nebo eTrex, které jsou super do nepříznivých podmínek.
Tenhle typ zařízení chytá mnohem stabilnější signál i na těžko dostupných místech a často se ovládá pomocí tlačítek, ne dotykového displeje. Takže se dá přístroj v pohodě ovládat i v rukavicích nebo dešti. Navíc jsou tyto modely voděodolné a pádu vzdorné. Co se týče baterky, ta v nepřetržitém provozu vydrží mezi 16 až 35 hodinami. Mezi možné nevýhody může patřit vyšší hmotnost a neforemnost zařízení. Často se ale přístroj nosí třeba zavěšený na batohu, takže by to nemělo zas až tak vadit.

Satelitní komunikátory
Pod touto kategorií si můžeš představit např. Garmin inReach Mini, ZOLEO nebo ACR Bivy Stick. Jde o malá, lehčí zařízení, jejichž jádrem je vysílač napojený na komerční satelitní sítě s globálním pokrytím, jako je např. Iridium. Důležitým prvkem je SOS tlačítko, po jehož stisknutí se okamžitě vysílá nouzový signál s tvojí přesnou polohou na mezinárodní záchranné centrum IERCC. Kromě toho umožňují posílat a přijímat textové zprávy a sdílet živě tvou polohu s rodinou nebo přáteli. Vzhledem k tomu, že jsou displeje opravdu malé (nebo displej úplně chybí), v režimu odesílání polohy každých 10 minut dokážou fungovat až několik stovek hodin. Klidně 10 až 20 dní na jedno nabití.
Samotná zařízení nemají plnohodnotné mapové zařízení. Displej ti maximálně ukáže směr k zadanému bodu nebo souřadnice. Abys z toho vytěžil maximum, musíš je přes Bluetooth spárovat s mobilem a mapu sledovat v mobilní aplikaci od výrobce. Pro jejich fungování se také musí platit měsíční nebo roční předplatné za satelitní služby.

Chytrý mobil a outdoorové aplikace
Vyplatí se kupovat výše zmíněné přístroje, když máme v kapse šikovný telefon? S aplikacemi jako např. Mapy.com nebo Adventurer se z tvého mobilu stává taky užitečná navigace. Jaká jsou ale rizika?
Nejen že je mobil uživatelsky přívětivý, má v sobě i zabudovaný GNSS čip, který určením přesné polohy proti svým konkurentům nijak nezaostává. Kámen úrazu je ale baterka. Pokud bude mobil neustále zapnutý nebo budeš často rozsvěcovat jeho displej, vybije se za 4 až 6 hodin. Výkon snižuje i neustálá snaha připojit se k mobilní síti, i když v dané oblasti třeba není žádný signál nebo jen velmi slabý. V takovém případě je lepší dát mobil do režimu letadlo, aby se mobil neustále nesnažil k mobilní síti připojit. Navíc baterka v mobilu špatně snáší mráz. Při nižších teplotách se vybíjí mnohem rychleji nebo může mobil zamrznout a přestat fungovat úplně. Při ztížených podmínkách se taky zhoršuje ovladatelnost displeje. Při hustém dešti nebo sněžení ti mobil na dotyky nebude moc reagovat. Mezi jeho poslední nevýhody patří jeho rozbitelnost. Pokud ho nebudeš mít v odolném obalu a spadne ti displejem na zem, můžeš se se svou navigací pravděpodobně rozloučit.

Jaké zařízení vybrat podle typu trasy?
Vybrat si ten správný typ zařízení závisí na mnoha faktorech. Nejvíc asi na plánované délce tvého treku, oblasti, počasí, ale i finančních možnostech.
Pokud vyražíš na jednodenní výlet, budeš si toho chtít vzít nejspíš co nejmíň. Ideálním řešením jsou hodinky, kde uvidíš mapu, kterou sis ještě doma určitě pečlivě naplánoval. ;-) Vystačíš si i s mobilem, který máš v kapse a v případě potřeby máš obsáhlejší mapu i v něm.
Ať už jedeš na víkend na Šumavu, do Krkonoš nebo do Tater, většinou se budeš nejspíš pohybovat v oblastech, které jsou dobře zmapované. I tak se ale vyplatí si mapy stáhnout, abys je měl přístupné v offline režimu. I u tohodle typu treku si vystačíš s hodinkami a mobilem. Měj však na paměti, že neustále zapnutá GPS a rozsvícený displej baterku vybije klidně za půl dne. Nezapomeň si tedy s sebou přibalit i powerbanku s kapacitou minimálně 10 000 mAh.
Pokud se chystáš minimálně na týden např. do Alp, Pyrenejí nebo tajemných krajin Skandinávie, není od věci zvážit profesionálnější vybavení. Pořád u sebe nejspíš budeš mít mobil i hodinky, ale pravděpodobně by se vyplatila i ruční GPS navigace. Tohle zařízení totiž vydrží v provozu desítky hodin, v úsporném režimu až týdny.
V odlehlých oblastech by také mělo být nutností mít satelitní komunikátor (např. Garmin inReach Mini). Pokud se vydáš do náročného terénu, kde není žádný signál a zraníš se (např. si zlomíš nohu nebo ošklivě upadneš), bude tohle tvoje jediná záchrana. Tahle věcička totiž umí poslat nouzovou SOS zprávu s tvojí přesnou polohou přímo na mezinárodní záchrannou centrálu, kterou jsme už zmiňovali výše.
Pokud se chystáš na extra náročnou expedici, tady už jde do tuhého. Jestli plánuješ trek někde daleko od civilizace, v náročném terénu s možným extrémním počasí, je kvalitní navigace to, co tě udrží v bezpečí. Jelikož se baterky toho typu, které máme v mobilu nebo hodinkách, vybíjí opravdu rychle, není od věci zvážit investici do GPS navigací na tužkové baterky. Spolehlivě totiž fungují i při velmi nízkých teplotách pod nulou. Navíc si baterek do batohu můžeš hodit hned několik a máš vystaráno. Tyhle zařízení také mnohem odolněji přežijí pád na kameny nebo do vody. Pokud si toto zařízení pořídíš, ověř si ještě před odjezdem, že vše dobře funguje a že máš aktivované předplatné, které ti umožní odeslání nejen SOS, ale i obousměrnou textovou komunikaci s někým z domova, (třeba zasílání zpráv o předpovědi počasí) a živé sdílení polohy s tvými blízkými.

Tipy pro pokročilé pro práci s navigací
Pokud chceš mít navigaci plně pod kontrolou, věnuj obzvlášť velkou pozornost následujícím řádkům. Koneckonců v terénu nerozhoduje to, jak moc drahé vybavení máš, ale to, jak dobře s ním umíš pracovat.
Co udělat ještě doma
Domácí příprava je základ. Spoléhat na to, že si na trase přece nějak poradíš, je nejrychlejší způsob, jak se dostat do úzkých. A jak vůbec pracovat s GPX soubory a plánovači? Dosud nejprecizněji mají turistické značení pod palcem Mapy.com, ale globálně má úspěch i Garmin Explore.
Trasu si v plánovačích detailně naplánuj, zkontroluj a exportuj ji jako jeden soubor (s koncovkou .gpx). Soubor následně importuj do všech aplikací a zařízení, která bereš s sebou (mobilní aplikace, úložiště hodinek, ruční GPS). Je taky fajn mít v mapě dopředu vyznačené body zájmu (např. zdroje vody, bivaky, chaty,...). Ušetří ti to totiž čas, než kdybys je musel na mapě hledat přímo v terénu. Mimochodem tohle všechno v naší appce u vytvořených tras už najdeš. ;-)
Je sice fajn, že ti plánovače ukážou odhadovaný čas u dané trasy, ale vždycky se vyplatí vše zkontrolovat. Především to, jaký terén tě čeká. Pokud vyrazíš třeba někam do Tater, aktivuj si v mapách i vrstvu sklonu svahu. Na svazích se sklonem nad 30° až 35° už to znamená, že výstup bude náročnější (bude např. potřeba mít jištění) nebo tam v jarních a zimních měsících hrozí lavinové nebezpečí. Prohlédni si i vrstevnice. Pokud splývají do jedné linky, čeká tě strmá stěna. Vždy se tedy radši podívej na alternativní trasy, kdyby byl plánovaný úsek nakonec neschůdný.
Jak na baterku
Elektronika je v terénu užitečná do té doby, dokud je nabitá. Pojďme se podívat na to, jak přístroje používat tak, aby se životnost baterie co nejvíc prodloužila.
Co se týče hodinek, většina uživatelů je má nastavené na vteřinový záznam. Což je super pro krátkodobé sportovní aktivity, ale na vícedenním treku to zbytečně moc zatěžuje baterku. V takovém režimu totiž GPS čip neustále komunikuje se satelity každou sekundu. Je lepší je mít nastavené v módu chytrého záznamu, kdy hodinky ukládají body trasy pouze tehdy, když změníš směr, rychlost nebo nadmořskou výšku. Při běžné turistice je to ideální řešení. Poloha zůstává přesná a baterka vydrží déle. Posledním režimem je tzv. Ultra Trac. GPS se zapíná pouze v pravidelných intervalech (např. jednou za minutu/hodinu) pro rychlé zaznamenání polohy a pak se čip opět uspí. Baterka pak navýší svou výdrž až na několik dní/týdnů. Pamatuj však, že výsledný záznam trasy bude kostrbatý a hodinky ti nezměří okamžitou rychlost či počet kroků.

Vypni zbytečné funkce
Každá funkce, která běží na pozadí, žere baterku. Proto si funkce projdi a povypínej ty, které na treku nebudeš potřebovat. Např. měření okysličení krve nejvíc spotřebovává baterku. Pokud ho tedy vyloženě nepotřebuješ např. kvůli aklimatizaci ve vysoké nadmořské výšce, je lepší ho vypnout. Pokud jsi někde v horách, pravděpodobně nebudeš potřebovat zapnuté Bluetooth ani Wi-Fi. Co se týče displeje, nastav jeho jas na minimum a vypni gesto rozsvícení pouhým pohybem (otočení zápěstí, u mobilu vypni funkci probudit zvednutím).
V náročnějších podmínkách může dojít k tomu, že technologie selžou. Proto s sebou na delší treky vždycky měj minimálně dvě na sobě nezávislá zařízení, která obsahují identické offline mapy a trasu.
Předplatné
Satelitní komunikátory fungují na globální satelitní síti a vyžadují aktivní předplatné. Lidé často dělají chybu v tom, že si zvolí špatný typ tarifu a zbytečně platí moc, nebo naopak v krizi zjistí, že jim v balíčku chybí potřebná funkce.
Předplatné se většinou dělí na dva typy, měsíční a roční. Kdy zvolit měsíční? Tenhle typ předplatného spočívá v tom, že si daný tarif aktivuješ pouze na jednotlivé měsíce v roce. Je to nejlepší řešení pro sezónní turisty. Pokud víš, že v létě pojedeš na pár týdnů např. do Kyrgyzstánu a v září na dva týdny do Norska, tarif si aktivuj pouze na tyto měsíce. Bylo by zbytečné platit celý rok. Dej si pozor, protože tarif musíš aktivovat a zaplatit tam, kde budeš mít stabilní přístup k internetu. Všechno si tedy radši aktivuj ještě z domova před odjezdem. Po návratu pak musíš předplatné zrušit, jinak by se ti automaticky obnovilo na další měsíc.
No a kdy se vyplatí předplatné na celý rok? Pokud jsi aktivní dobrodruh, horský průvodce, aktivní skiaplinista, zkrátka člověk, který neustále podniká výlety a expedice do přírody, je tenhle typ předplatného pro tebe. Pokud bys zařízení využil víc než 5 až 6 měsíců v roce, vyjde tě roční předplatné levněji, než kdybys to kupoval na jednotlivé měsíce. Než si ale vybereš typ předplatného, důkladně si prostuduj podmínky a funkce, které v balíčku získáš. Je možné, že se nějaké věci změnili, proto si vždycky zjisti ty nejaktuálnější informace.

Technologie jsou super vychytávka, ale jak jsme viděli, mají i své limity. Některé jsou na tom líp, některé hůř. Ať už si na trek přibalíš nejnovější Garmin hodinky, ruční navigaci, satelitní komunikátor nebo vsadíš pouze na svůj mobil, vždycky měj v záloze plán B v případě, že se něco pokazí. Z článku jsi se dozvěděl, jaké zařízení si vybrat, jak prodloužit výdrž baterie i jak si doma pečlivě připravit GPX soubor. Teď už nezbývá nic jiného než teorii proměnit v praxi. Tak hurá do akce!
Vyraz vstříc novým dobrodružstvím!
[/lock]
Pokračování článku je dostupné jen pro předplatitele
Adventure Clubu - jak členství získat se dočteš níže.
Článek si odemkneš zadáním svého přístupového kódu,
který získáš po aktivaci Adventurer Clubu.










Napsat komentář
Všechny komentáře jsou před zveřejněním moderovány.
Tento web je chráněn službou hCaptcha a vztahují se na něj Zásady ochrany osobních údajů a Podmínky služby společnosti hCaptcha.