Bouřka na hřebeni: Co dělat, když tě blesky zastihnou v terénu

Zdolal jsi vysněný vrchol a vychutnáváš si panoramatické výhledy. Najednou se však nebe začne kabonit a zničehonic v dálce slyšíš hřmění. Počasí v horách je často nevyzpytatelné a může se změnit v rámci několika minut.

Pro své vlastní bezpečí stojí za to se více informovat o tom, jak takovou bouřku na horách vlastně přečkat. Hlavně ale, abys dokázal poznat, že se k ní schyluje.

Co se dočteš dál:

• jak číst oblohu a předpovídat počasí,
• co dělat, pokud tě bouřka zastihne na hřebeni,
• první pomoc osobě zasažené bleskem,
• následná rekonvalescence,
• tipy na výbavu.

Kdo je připraven, není překvapen.

Každý zkušený dobrodruh ví, že nejlepší způsob, jak si být v horách jistý, je připravit se na všechny možné scénáře a zjistit si všechny potřebné informace. Pokud do terénu vyrážíš s tím, že se to všechno nějak vyvrbí, dost riskuješ.

Trasu si proto důkladně naplánuj. Při plánování trasy se dívej nejen na barvu turistické značky a převýšení, ale hlavně si nastuduj body, kam se máš vrátit nebo dorazit a případné alternativní trasy. To platí především pro dálkové trasy.

• Předem si vytipuj místa, kde můžeš hřeben opustit dříve, kdyby se počasí neplánovaně pokazilo nebo by ses na trase necítil dobře.
• Rozděl si trasu na úseky. Je dobré si taky stanovit hranice: např. pokud nebudu v bodě X do 10:00, nebudu na vrchol pokračovat.
• Zjisti si, na jakém místě se nachází bivaky (jestli se v případě bouřky budeš moct někam schovat, nebo jestli budeš nechán napospas v otevřeném terénu), jestli jsou někde útulny či jeskyně, které by ti také v případě nouze poskytly útočiště.

No a potom je čas podívat se na předpověď. A ano, nevystačíš si pouze s obecnou předpovědí v mobilu. Pro spolehlivou předpověď budeš muset na konkrétní weby nebo si stáhnout prověřené aplikace.

Pokud se chceš dočíst víc o aplikacích (a nejen těch o počasí), které ti na túře budou skvělým pomocníkem, klikni ZDE.

Jak už jsme zmínili výše, je fajn si určit čas, do kdy musíš dorazit ke konkrétnímu místu. Pokud se chceš vydat na nějaký náročnější vrchol, většinou se razí pravidlo, že musíš nahoru vystoupat nejpozději do oběda, ne později.

Během dopoledne totiž slunce intenzivně ohřívá povrch země i skály. Teplý vzduch pak stoupá vzhůru a jak stoupá, ochlazuje se a vlhkost obsažená v něm kondenzuje do malých bílých oblaků. Kolem poledne se však tento proces urychluje. Vycházející proudy sílí a mimo bílá a "neškodná" oblaka se začínají tvořit husté mraky (někdy doprovázeny právě bouřkou), odborně se označují Cumulonimbus.   

Odpolední bouřky jsou v horách v letních měsících časté. Pokud tedy plánuješ přechod exponovaného hřebene, vyraž za brzkého rána (klidně už kolem 4 nebo 5 ráno), jinak budeš riskovat možnou změnu počasí.

Také záleží, v jakém pohoří túru plánuješ. Zatímco v Tatrách se bouřka může přehnat během několika minut, v Alpách může fronta změnit počasí na několik dalších dní.

Jak číst oblohu?

Stojíš v euforii na vrcholu ale v dáli najednou vidíš, jak se blíží černé mraky. Co v takové situaci dělat? Pojďme se podívat na ty nejvýraznější signály blížící se bouřky:

• Tzv. věžovité mraky (Cumulus congestus): Pokud na nebi byly původně bílé beránky a zničehonic začnou postupně růst do výšky a připomínají věžovitý tvar, buď obezřetný. Jsou znamením silných výstupných proudů. Jakmile mrak získá ostré, jasně definované hrany, bouřka se blíží. Vypadá podobně jako Cumulonimbus, ale narozdíl od něj není ještě ve finální fázi, mrak stále roste.
• Kovadlina (Incus): Horní část mraku narazí na hranici toposféry (nejnižší vrstva zemské atmosféry), takže přestane růst do výšky a začne se rozlévat do stran. Vypadá to jako obrovská bílá kovadlina mířící ve směru postupu bouřky. 
• Změna větru a teploty: Cítíš náhlý, ledový závan větru vanoucí směrem od měnících se mraků? Studený vzduch byl totiž vypuzený srážkami padajícími z mraku. Je to signál toho, že bouřka dorazí během několika minut.

Říká se, že i naše tělo reaguje na bouřku a dává nám signály, že je kolem elektrická energie. Pokud cítíš brnění na zátylku, rukou nebo se ti začnou vlnět či zvedat vlasy, znamená to, že tvoje tělo začíná uzavírat elektrický náboj mezi zemí a bouřkovým mrakem. V tu chvíli se z tebe stává v podstatě bleskosvod.

Mimo fyzické signály, si můžeš všimnout i bzučícího kovu (buď trekové hůlky, zipy na bundě, či řetězy na ferratě). Jedná se o tzv. Eliášův oheň. Jde o tichý elektrický výboj, ke kterému dochází v silném elektrickém poli před bouřkou. A jak vypadá? Projevuje se jako slabé namodralé nebo fialové světélkování, které připomíná plamínky. Často ho ale třeba ani vůbec neuvidíš, jev je někdy doprovázen pouze sršivým, praskavým nebo bzučivým zvukem.

Vzniká na špičatých a vyvýšených předmětech, kde se koncentruje elektrický náboj. Typicky na koncích trekových hůlek, na vrcholech křížů, na hrotech cepínů nebo dokonce na konečcích prstů a uších.

Stejně jako muž ve videu i ty můžeš takto zažít v horách zmíněný Eliášův oheň. Mrkni na video, abys zvuk příště dokázal rozpoznat.

Jak poznáš, jak je bouřka daleko?

Blesk vytvoří světelný záblesk i hřmění v podstatě ve stejný okamžik. My to ale tak často nevidíme, potažmo neslyšíme. Proč? Protože světlo se šíří mnohem rychleji než zvuk. Světlo se šíří rychlostí okolo 300 000 km/s, naopak zvuk cca 340 m/s (jeho rychlost závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu). Kladeš si teď otázku, jak vzdálenost tedy správně vypočítat? Je dobré si pamatovat pravidlo, že počet sekund mezi bleskem a hřměním vždy vydělíme třemi a získáme tak vzdálenost v kilometrech. Pojďme si to prakticky ukázat na příkladu. Vidíš-li blesk, začni počítat jednadvacet, dvaadvacet,...u deváté sekundy slyšíš hrom. To znamená, že bouřka je od tebe cca 3 km vzdálená (9÷3). V tuhle chvíli je nejlepší co nejrychleji najít nějaký úkryt.

Pokud jsi někde v otevřeném terénu a napočítal jsi méně než 30 sekund, není radno si zahrávat. Pravděpodobnost úderu blesku v místě tvého pohybu se totiž dramaticky zvyšuje. Lidé si také často myslí, že dokud nezačne pršet, jsou v bezpečí. Je ale důležité si uvědomit, že blesky mohou udeřit ještě předtím, než začne padat déšť. 

Výboj může vyletět z bouřkového mraku a udeřit do země až ve vzdálenosti 20 až 30 km od místa, kde prší. Takže i pokud je nad tebou modrá obloha a hřmění slyšíš jen někde v dálce, nejsi ve stoprocentním bezpečí. 

Pokud tě v terénu zastihla bouřka a čekáš někde v bezpečném úkrytu, vyčkej tam dalších 30 minut potom, co bouřka přejde. Atmosféra potřebuje čas, aby se elektrické napětí po bouři stabilizovalo a ty budeš mít jistotu, že se ti nic nestane.  

Zmíněné početní pravidlo ale není vždy stoprocentní, zejména pokud jsi někde v hodně členitém terénu. Tam totiž dochází k tomu, že hřmění se odráží od skalních stěn a ten první zvuk, který uslyšíš, nemusí být zvuk výboje, ale právě odraz od okolních stěn. To může zkreslit časový odhad. Masivní skalní stěny tak mohou tlumit zvuk hřmění z protější strany hřebene. Můžeš vidět záblesky, ale neuslyšíš nic. Což nemusí nutně znamenat, že bouřka je daleko, naopak (zvuk jen neprostupuje skrze horu). Dalším faktorem je i vítr. Silný vítr totiž může hřmění rozfoukat nebo odnést jiným směrem, takže pro tebe pak bouřka působí tišeji a více vzdáleně, než ve skutečnosti je. Zvaž tedy vždycky všechny možné faktory a buď si vědom toho, že výpočty nemusí být vždy stoprocentní. 

Jak se chovat v terénu při bouřce?

Pokud víš, že se bouřka blíží, snaž se co nejvíc vyhnout dešti. Minimalizuješ tak pravděpodobnost zásahu bleskem a chráníš sebe před možným podchlazením. 

Dej se na ústup! Snaž se dostat co nejrychleji do bezpečného místa. Pokud jsi přímo na hřebeni, pokus se dostat co nejrychleji pryč. Hřeben je totiž nejexponovanější místo. V tomhle případě se musíš dostat co nejníže. Ideální je sestupovat po svahu, který je odvrácený od směru přicházející bouřky. Pokud nemůžeš sestoupit hluboko do údolí, hledej nejnižší bod na hřebeni (sedlo). Okolní štíty a vyšší části hřebene totiž fungují jako přirozené bleskosvody a blesk tak s mnohem větší pravděpodobností zasáhne právě je a ne tebe. Dávej si pozor na suťoviska! V dešti jsou extrémně nestabilní. Pokud je to tedy možné, vol při rychlém ústupu raději pevnější stezku.

Mrkni na krátké video o tom, jak se chovat při bouřce.

Jakým místům by ses měl vyhnout obloukem? Existují místa, která blesky doslova přitahují, nebo kde se znásobuje účinek výboje. 

• Osamělé stromy a vyvýšené body: Strom funguje jako přirozený bleskosvod a pokud do něj udeří blesk, energie se bude šířit kořeny v zemi nebo rovnou přeskočí na tebe, pokud se nacházíš v jeho blízkosti.
• Skalní převisy a mělké jeskyně: Pokud je jeskyně mělká (cca 2 až 3 metry) nebo je strop příliš nízký, blesk putující po mokré skále si může zkrátit cestu k zemi právě skrz tebe. Nikdy se proto neopírej o stěny!
• Vodní toky a mokré žlaby: Jak všichni víme, voda je silný vodič. Všude, kde je voda, hrozí při bouřce nebezpečí.
• Kovové prvky a ferraty: Pokud jsi na ferratě, okamžitě se odepni a ustup od ocelových lan. Dlouhá lana by totiž mohla dovést výboj až přímo k tobě.  

Pokud nemáš v blízké vzdálenosti chatu nebo velkou jeskyni, kde by ses mohl schovat, měl by ses pokusit izolovat od země. 

• Odlož veškeré kovy: ať už to jsou trekové hůlky, cepíny, krosna s kovovým rámem nebo karabiny. Odlož je minimálně 20 metrů od sebe, aby v případě blízkého úderu blesku nezpůsobily popáleniny nebo nefungovaly jako hrot výboje.
• Doporučuje se i odložit veškerá elektronika na těle (chytré hodinky nebo hrudní pásy). Vzniká totiž riziko popálenin v místech, kde se elektronika nachází. Dále pak hrozí zkrat, přehřátí a v krajním případě až exploze či vznícení baterie přímo na těle.
• Vytvoř si izolační vrstvu: Sedni si nebo si dřepni na cokoliv suchého a nevodivého. Ideální je sbalený batoh (dej pozor, ať v něm nemáš kovové předměty), karimatka nebo lano. Cílem je mít nějakou vrstvu mezi sebou samým a zemí.

A jakou polohu bys měl ideálně zaujmout? Dřepni si nohama těsně u sebe a dotýkej se země co nejmenší plochou (např. jen bříšky chodidel). Skloň hlavu a rukama si zakryj uši, chráníš tak svůj sluch před hlasitým hřměním. Nejdůležitějším faktorem je držet nohy co nejblíže u sebe, minimalizuje se tím tzv. krokové napětí. Pokud blesk udeří v blízké vzdálenosti, proud procházející zemí tebou neprojde, protože mezi tvými chodidly nebude žádný rozestup.

Proč si při bouřce nelehat na zem? Odpověď najdeš ve videu od ČHMÚ.

Co dělat, když jsi na treku ve větší skupině? Měli by se všichni držet pohromadě? Rozhodně ne! Naopak je důležité se rozestoupit (ideálně 5 až 10 metrů od sebe) a nikdy se nedržet za ruce. Pokud by byl jeden člen výpravy zasažen, ostatní mu hned můžou poskytnout první pomoc. Kdyby se každý ze skupiny k sobě tiskl, při zasažení bleskem by byli postiženi všichni.

V případě větší skupiny je rovněž důležité správně ovládnout strach. Méně zkušený člen výpravy může začít panikařit, začne bezhlavě utíkat nebo se nebude schopen hýbat. V takové situaci by měl nejzkušenější člen výpravy převzít roli lídra. Pokud jsi ty ten nejzkušenější dobrodruh, budou se ti hodit následující tipy pro navození klidu a rozdání jasných instrukcí:

• Pokud někdo ve skupině začne panikařit, mluv na ně klidným, ale důrazným hlasem. Říkej krátké a jasné věty typu: „Teď polož batoh. Dřepni si na něj.“ I ty sám prováděj to, co ostatním říkáš. Ostatní pak začnou napodobovat tvé chování.
• Přiděl svým parťákům mini úkoly, které jim trochu zaměstnají mozek a pozornost budou muset soustředit na něco jiného. Např. někomu můžeš říct, aby každých pět minut hlásil čas, další zase bude počítat vteřiny mezi hřměním a bleskem. 
• Neustále se s svými parťáky mluv, pokřikujte na sebe (pokud to bude i přes bouřku slyšet) a ujisti se, že se všichni navzájem vidí. Budete si tak vzájemnou oporou.

Společnými silami pak bouřku bez problému přečkáte.

Mrkni na video, kde je stručně shrnuto, jak zůstat při bouřce v horách v bezpečí. Video je v angličtině s možností českých titulků.

Jak na první pomoc při zásahu bleskem?

Pokud někoho ze skupiny zasáhl blesk, musíš jednat rychle. V případě, že blesk zasáhl více osob, jedna je při vědomí a druhá ne, věnuj se nejprve té v bezvědomí. Výboj v zasaženém člověku nezůstává, proto se nemusíš bát dané osoby dotýkat. Nicméně pokud bouřka stále zuří, blesk by mohl do stejného místa udeřit znovu. Jestli je to tedy aspoň trochu možné, přesuň zraněného někam jinam (níže do sedla, mimo osamělé stromy atd.). Důležité je, abyste oba dva byli na co nejvíc (v rámci situace) bezpečném místě.  

Po zasažení bleskem prodělalo tělo elektrický šok, který v podstatě restartuje nebo v horším případě zastaví činnost našeho těla. Ti, které blesk uvedl do stavu bezvědomí, jsou v největším ohrožení. Blesk totiž může způsobit dočasné ochrnutí dýchacího centra v mozku. Srdce se sice může samo rozběhnout, ale dýchání zůstane zastavené. Musíš okamžitě jednat.

Pokud osoba zasažená bleskem nedýchá, na nic nečekej. Zahaj masáž srdce!

• Ruce umísti na střed hrudníku a udržuj frekvenci 100–120 stlačení za minutu.
• Nezapomeň na dýchání z úst do úst. Je klíčové dodávat kyslík v poměru 30:2 (30 stlačení a dva vdechy).
• Nepřestávej, dokud se zraněný neprobere, nebo dokud nejsi už úplně vyčerpaný či tě nevystřídá záchranná služba. Buď vytrvalý.

Podívej se na video, jak správně provést nepřímou srdeční masáž u dospělých.

Jakmile se zraněný probral, zaměř se na další zranění. Blesk často zanechá popáleniny tam, kde do těla vnikl a kde ho opustil (často chodidla). Pokud jde o menší popáleniny, chlaď je vlažnou vodou. Zvenku může popálení vypadat pouze jako malé tečky, ale vnitřní poškození tkání může být rozsáhlé.

Na těle se také mohou objevit Lichtenbergovy obrazce, což jsou typické „kapradinovité“ stopy na kůži zbarvené do červena. Obvykle ale zmizí do 24 hodin, jsou to jen popraskané kapiláry. 

Takto může kůže vypadat po zasáhnutí bleskem.

V krajních případech, kdy je zásah blesku opravdu silný, může tlaková vlna člověka odhodit několik metrů opodál. Proto si zraněného důkladně prohlédni, zda nemá něco zlomeného, či nemá poškozenou páteř nebo otřes mozku.

Nikdy není na škodu navštívit lékaře! I když zasažený člověk vypadá v pořádku, cítí se dobře, je schopen mluvit a chce pokračovat v cestě, doporučuje se v co nejbližší době navštívit lékaře. Člověk koneckonců nikdy neví, co mu takový blesk může způsobit a hlavně se nemusí jednat jen o vnější zranění. Elektrický výboj např. může poškodit srdeční sval (což vede k arytmii, poruše srdečního rytmu) nebo ledviny (rozpad tkání po popálení). 

Doporučuje se i neurologické vyšetření. Mělo by se sledovat, zda se neobjevuje brnění, ztráta citlivosti, zmatenost nebo poruchy zraku či sluchu (ušní bubínky mohou v důsledku tlakové vlny prasknout).

V horách okamžitě volej na linku 155 (v zahraničí 112) nebo použij aplikaci Záchranka. Přesná poloha za pomocí GPS je ve špatném počasí naprosto zásadní, tak to měj taky na paměti. 

Pokud se chceš dozvědět víc o aplikacích, které usnadní záchranu v horách, přečti si článek ZDE.

Pokud je člověk zasažený bleskem řádně vyšetřen, měl by o sebe v následujících dnech/týdnech pečovat. Tělo se totiž potřebuje zregenerovat a dostatečně hydratovat. Měl by se tedy pít dostatek vody, což pomůže ledvinám odplavit toxiny z rozpadlých tkání.

Take it easy! I když se daná osoba cítí jako rybička, je důležité si dopřát klidový režim. Nervová soustava totiž dostala co proto a potřebuje klid. Člověk by si měl dopřát minimálně týden bez fyzické námahy.

Důležitá je opora i po psychické stránce. U některých lidí může bouřka po tomto zážitku vyvolávat PTSD (posttraumatická stresová porucha), můžou začít panikařit, nebo mít noční můry. Je naprosto v pořádku vyhledat terapeuta, který vše pomůže zpracovat. Obecně sdílení svých pocitů ohledně těžkých situací (ať už s přáteli, rodinou či terapeutem) pomáhá normalizovat prožité trauma.

Pojďme si ještě na závěr stručně shrnout to nejdůležitější…

Pokud tě v horách zastihne bouřka:

• Opusť vyvýšená místa (hřeben) a hledej spíš sedlo, vyhni se osamělým stromům či vodním tokům, schovej se pouze do hlubokých jeskyní, na ferratě se okamžitě (pokud je to jen trochu možné) odepni a odstup od lan. 
• Odlož kovy (hůlky, krosnu s kovovým rámem, cepíny, karabiny) a dej je alespoň 20 metrů od sebe.
• Vytvoř izolaci mezi zemí a tvým tělem (dřepni si na batoh, lano nebo karimatku).
• Drž v dřepu nohy těsně u sebe (snaž se dotýkat jen bříšky chodidel), skloň hlavu a zacpi si uši.
• Dodržuj ve větší skupině rozestupy 5–10 metrů a nikdy se nedrž s dalším člověkem pří bouřce za ruce.
• Pokud napočítáš méně než 30 sekund mezi bleskem a hřměním, zůstaň v úkrytu ještě dalších 30 min.

První pomoc u člověka zasaženého bleskem:

• Věnuj se nejdříve tomu, kdo je v bezvědomí.
• Pokud zraněný nedýchá, ihned začni s masáží srdce (100–120 stlačení/min).
• Nezapomeň na dýchání z úst do úst (drž poměr 30 stlačení ku 2 vdechům).
• Nepřestávej, dokud se zraněný neprobere nebo tě nevystřídá záchranná služba.

Následující péče:

• ošetření menších popálenin, hledej i druhotná zranění (např. zlomeniny, otřes mozku atd.),
• návštěva lékaře,
• dodržení klidového režimu minimálně týden a pitný režim.

Jako odměnu za to, že jsi dočetl až sem, pro tebe máme pár tipů na výbavu. Nepotřebuješ vlastně nic speciálního, jen je potřeba si uvědomit, jaké věci v batohu bežně vlastně máš a jak je využít při bouřce.

1. Co se dá využít jako izolace:

• jak už jsme zmínili, samotný batoh je dobrou alternativou (dbej však na to, aby v něm nebyly žádné kovové předměty),
• karimatka (pěnová i nafukovací),
• izolační fólie nebo bivakovací pytel taky poslouží.

2. Kvalitní oblečení:

• nepromokavá bunda i kalhoty,
• náhradní suché oblečení (nezapomeň mít v nepromokavém obalu),
• pláštěnka.

3. Další předměty:

• nabitý mobil (powerbanka při delším treku), nezapomeň je dát také do nepromokavého obalu (hodí se mít staženou aplikaci Záchranka a offline mapy),
• čelovka.

Aby byla tvá příprava na další trek stoprocentní, připomeň si ZDE, co všechno mít v lékárničce.

Pokud chceš, na závěr můžeš mrknout na kratší edukativní video o hikování ve vysokých nadmořských výškách při bouřce, kde si vše hezky sesumíruješ. Video je v angličtině s možností českých titulků.

Zdolání vysněného vrcholu je tou nejlepší odměnou po náročném treku, ale počasí ti do toho může, lidově řečeno, hodit vidle. Proto nepodceň přípravu, pečlivě sleduj počasí i oblohu a v případě blížící se bouřky dodržuj body, které jsme v článku rozebrali. Zachovej klidnou hlavu, sestup z hřebene, odlož kovové předměty atd. Hory ti nikam neutečou, proto je vždy lepší se včas otočit a nevystavovat se zbytečnému nebezpečí.

Těšíme se na tebe zase příště, dobrodruhu!

[/lock]