Je to pěkný pech, když tě ani prémiová výbava pořádně nezahřeje…po dlouhém rozhodování sis konečně koupil ten svůj vysněný spacák vyhlášené značky, vyrazil do terénu, utábořil ses, ale v noci místo slastného spánku klepeš kosu. A to i v situaci, kdy venkovní teplota neklesla ještě ani pod nulu. Jsi rozmrzelý a ptáš se sám sebe, co sis to vlastně koupil.
Co se dočteš dál:
- jak vybrat spacák,
- jak v něm udržet teplo,
- 5 nejčastějších chyb při spaní ve spacáku.
Zklamání z drahého vybavení není nic neobvyklého. Ale místo unáhleného obviňování (někdy samozřejmě právem) neuškodí si nejprve ověřit správné užití, může se totiž stát, že tvůj spacák je v tom úplně nevinně.
Spacák není topení, do kterého se stačí zabalit a najednou bude generovat teplo. Naopak je to pouhá izolace, kus látky napěchovaný prachovým peřím nebo syntetickým materiálem, jehož hlavním úkolem je vytvořit bariéru mezi tvým tělem a chladným okolním prostředím.
Skutečné topení jsi totiž ty sám. Tvé tělo neustále spaluje kalorie a vyzařuje tak energii. Spacák pak tuhle energii zachytí a snaží se ji udržet uvnitř, aby se nedostala mimo. Tím se kolem tebe začne tvořit příjemné teplo.

Mimo jiné taky záleží na dalším vybavení, které máš s sebou. Ke správné tepelné izolaci ti totiž nebude stačit jen spacák, ale je třeba mít na paměti i další faktory:
- izolace od země (karimatka),
- pozor na vlhkost,
- stav tvého metabolismu (únava, jídlo, hydratace),
- vrstvení oblečení.
Mimo výběr správného spacáku ti v dnešním článku představíme 5 důvodů, proč ti ve spacáku může být zima a jak to napravit, abys ze svého vybavení dostal maximum.
Jak na výběr spacáku
Než se ale podíváme na samotné důvody, pojďme si připomenout, jak na výběr správného spacáku.
Kdy a kam pojedeš?
Sice se objevují spacáky typu třísezónní nebo zimní, vždy je ale lepší se podívat na teplotní limity, které najdeš většinou na visačce. Limity jsou stanoveny podle evropské normy EN 13537, nyní nahrazení ISO 23537. Vždy tam uvidíš tři nebo čtyři hodnoty.
Komfortní teplota
Při výběru spacáku dle teploty si je třeba uvědomit, že schopnost vytvářet teplo závisí na několika faktorech, nejvíce na věku, výšce, hmotnosti a také dost výrazně na pohlaví. Komfortní teplota platí pro průměrnou ženu (25 let, okolo 60 kg a výšky 160 cm), která vnímá chlad citlivěji.
Limitní teplota
Limitní teplota platí především pro průměrného muže (25 let, 70 kg a výška 173 cm), který má více svalové hmoty a produkuje více tepla.
Extrémní teplota
- Opět platí spíš pro ženu, ale v extrémních podmínkách a krizové situaci. Nejedná se tedy o teplotu, do které je spacák určený! Udává teplotu, při které žena přežije ve spacáku cca 6 hodin bez rizika osudového podchlazení. Bude se ale i tak dost klepat zimou a hrozí vznik omrzlin.
- Tento údaj proto při výběru spíš ignoruj, slouží jako indikátor nouzové situace.
TIP: Spacák vybírej vždy podle reálně nejnižší teploty, do které se plánuješ dostat, a řiď se komfortem (ženy) nebo limitem (muži). Pokud v přírodě spíš často, přidej k plánované teplotě rezervu 3 až 5 °C.
Peří vs. syntetika
Volba izolačního materiálu zásadně ovlivní cenu, váhu, sbalitelnost i údržbu spacáku.
Peří
Peří patří mezi ty nejlepší izolanty. Funguje na principu zachycování vzduchu v jemných strukturách. Mezi výhody péřového spacáku určitě patří bezkonkurenční poměr tepla/váhy, extrémní sbalitelnost (vejde se do malého obalu) a vydrží dlouho (při dobrém zacházení klidně 10 až 15 let). Pořizovací cena je ale vyšší a taky je více náchylný na vlhkost. Pokud peří navlhne, ztratí svou funkci zachycování vzduchu v jemných strukturách a přestane hřát, dnes to ale skvěle řeší hydrofobní úpravy (chemická impregnace) peří. Péřový spacák je vhodný pro ty, kdo řeší každý gram a objem v batohu a chtějí (nebo spíše potřebují) mít co nejlehčí vybavení.
Syntetika
Syntetika jsou uměle vytvořené izolační materiály. Jejich velkou výhodou je nižší cena plus skvěle si poradí s vlhkostí (takový spacák hřeje, i když navlhne a rychle schne) a jeho údržba není žádná věda (taky ho můžeš častěji prát). K nevýhodám pak ale patří jeho hmotnost a to, že po sbalení zabírá více místa. Navíc své izolační vlastnosti ztrácí výrazně rychleji než peří (životnost cca 3 až 5 let intenzivního užívání, vlákna se časem lámou). Syntetický spacák je proto vhodný pro občasné outdoorové nadšence, výlety na vodě nebo do oblasti s permanentně vysokou vlhkostí.

Velikost a střih
Jak už jme zmiňovali, tělo musí vzduch ve spacáku nejdříve vyhřát. Pokud je tvůj spacák příliš velký, má až moc vzduchu, který se musí zahřát. Naopak příliš těsný spacák zase znamená, že tělem stlačíš izolaci a ta nebude tak spolehlivá. Jak tedy vybrat tu správnou velikost?
Spacák vybírej tak, aby odpovídal tvé výšce plus abys měl tak 10 až 15 cm rezervu. Pokud měříš 180 cm, nekupuj si spacák o délce 200 cm, protože by ti u nohou bylo chladno. Co se týče střihu, máš dvě možnosti. Buď spacák typu mumie nebo spacák dekový. První typ kopíruje tvar těla, zužuje se u nohou a kolem ramen. Má také anatomickou kapuci (trojrozměrně střižená a stahovatelná část spacáku, která přesně kopíruje tvar lidské hlavy) a je nejefektivnější z hlediska tepla a váhy. Dekový spacák poskytuje obrovský komfort a prostor pro nohy. Je ale těžší, hůře sbalitelný a uniká z něj teplo. Hodí se proto spíše do kempu pod stan nebo do auta.
Dámské spacáky jsou často kratší, užší v ramenech, širší v bocích a mívají zesílenou izolaci v oblasti nohou a hrudníku. Ženy jsou totiž k prochladnutí náchylnější více než muži.
Pokud ti jde o co nejlehčí vybavení, mrkni na video o quiltech, které se trochu liší od běžných spacáků.
Technické detaily
Pokud už máš vybraný materiál a teplotu, zkontroluj další důležité věci:
- Zateplovací léga pod zipem: izolační pruh, který kryje zip zevnitř. Bez légy ti tudy bude unikat obrovské množství tepla.
- Zateplovací límec: Stahovatelný límec kolem ramen/krku. Odděluje prostor těla od kapuce. Když se v noci otočíš, límec nepustí ohřátý vzduch ven ze spacáku.
- Propracovaná kapuce: Měla by jít stáhnout tak, aby ti koukal jen nos a oči. Hlavou uniká obrovské množství tepla.
- Konstrukce komor (u péřových spacáků): Hledej Z-komory (spacák má po celé ploše stejnou tloušťku) nebo V-komory (nabízí největší překrytí švů). Vyhni se prošívaným komorám skrz naskrz u třísezónních a zimních spacáků, protože v místech švů není žádná izolace a vznikají tam chladová místa. U vyloženě letních spacáku to ale nevadí.
Jak tedy vybrat?
- Stanov si rozpočet a váhový limit.
- Urči nejnižší teplotu, ve které budeš spát.
- Vyber správnou délku.
- Vyzkoušej (pokud máš v prodejně možnost).
Pro stručné shrnutí k výběru spacáku mrkni na tohle video.
No a teď už se konečně pojďme podívat na 5 důvodů, proč ti ve spacáku může být zima, na co si dávat pozor a jak se při nocování v přírodě udržet v teple.
1. Máš karimatku?
Máš kvalitní spacák, ale od zad stále cítíš nepříjemný chlad? Samotný spacák ti totiž teplo nezaručí, záleží taky, jak dobře bude izolovaný od země. Z té totiž jde největší chlad.
Při koupi karimatky většina lidí řeší váhu, tloušťku a samozřejmě barvu. ;-) To nejpodstatnější se ale skrývá pod zkratkou R-value (tepelná odolnost karimatky). Podle mezinárodní normy ASTM F3340 toto číslo udává schopnost karimatky izolovat od chladného podkladu. Čím vyšší je hodnota R, tím lépe tě podložka ochrání před chladem vycházejícího ze země.
|
Typ karimatky |
Rozsah R-value |
Do jakých podmínek vhodné |
|
Čistě letní |
méně než 2,0 |
teplé letní noci bez přízemních mrazíků |
|
Třísezónní |
2,0 až 4,0 |
jaro až podzim, zvládne i lehké ranní mrazíky |
|
Zimní/čtyřsezónní |
4,0 až 6,0 |
zimní kempování na sněhu a zmrzlé půdě |
|
Expediční |
6,0 a více |
extrémní polární a vysokohorské podmínky |
Mnoho lidí dělá tu chybu, že se pouze soustředí na limitní teplotu spacáku a karimatku berou jen jako podložku, aby je netlačila zem. Pravda je ale taková, že R-value karimatky jsou pro tvůj tepelný komfort v noci důležitější než samotný spacák. Pokud výběr podložky podceníš, byla koupě lepšího spacáku v podstatě zbytečná.
Když nečekaně udeří mrazy a ty plánuješ přechod hor, nemusíš hned běžet kupovat drahou expediční karimatku. Můžeš totiž využít trik, kdy na sebe naskládáš karimatky dvě. Tepelné odpory karimatek se totiž při vrstvení sčítají. Pokud tedy na zem položíš klasickou harmonikovou pěnovku s hliníkovou vrstvou a na ni položíš svou standardní nafukovací karimatku, získáš mnohem lepší izolaci.
Pokud si nejsi jistý výběrem karimatky, mrkni na video.
A jak správně karimatky poskládat? Přímo na zem dej pěnovou nebo alu karimatku. Tato vrstva funguje jako první vrstva. Také chrání tvou nafukovací karimatku před propíchnutím o ostré kameny či větvičky a zároveň odráží první vlnu chladu. Nahoru potom polož nafukovací karimatku, která ti zajistí dokonalý komfort a vytvoří dostatečnou vzduchovou kapsu, kterou tvé tělo snadno prohřeje.
Na kvalitní karimatky můžeš v případě zájmu mrknout ZDE.
2. Příliš mnoho prostoru
Jak už jsme krátce zmínili výše, nevyplatí se kupovat zbytečně velký spacák. Pokud je spacák až moc velký, je kolem tebe akorát více vzduchu, který potřebuje ohřát.
Pojďme se podívat na to, co se vlastně děje uvnitř spacáku, když si do něj zalezeš a zapneš až pod bradu. Tvoje tělo nevyhřívá samotný spacák, ale vzduchový polštář, který v něm je. Tomuto ohřátému vzduchu v bezprostřední blízkosti tvé kůže můžeme říkat mikroklima.
Pokud je spacák správně dimenzovaný, vrstva vzduchu mezi tvým tělem a vnitřní stěnou pytle je minimální. Tělo tento malý prostor bleskově vyhřeje a pak už jen s minimálním úsilím udržuje stabilní teplotu. Co se ale stane, když je spacák příliš dlouhý nebo široký?
- Ztráta energie: Tvoje tělo musí vynaložit více energie na vyhřívání přebytečného vzduchu (nejčastěji oblast nohou a ramen). Místo odpočinku a regenerace svalů tvoje tělo pálí drahocenný glykogen jen na to, aby zahřálo velké prázdno.
- Cirkulace chladu: V nadměrném prostoru dochází k takzvanému konvekčnímu proudění. Jakmile se v noci pohneš nebo otočíš, pohybem těla vyfoukneš pracně ohřátý vzduch ven a k tobě se dostane chladný vzduch z méně izolovaných částí spacáku nebo zvenčí. Výsledkem je permanentní pocit chladu.
Dámské vs. pánské modely
Zatímco u trekových batohů nebo bund se dámské verze někdy liší jen barvou a mírně upraveným střihem, u spacáků jde o mnohem víc. Ženy totiž mají přirozeně jinou distribuci tělesného tepla a odlišnou anatomii, což moderní dámské spacáky reflektují ve třech klíčových oblastech:
- Specifické rozložení výplně: Ženy v noci prokazatelně více prochladnou, především od nohou a v oblasti hrudníku. Dámské modely proto mají v těchto oblastech přidanou izolaci (často až o 15–20 % více oproti pánské verzi se stejným teplotním určením).
- Užší ramena a širší boky: Průměrná žena má užší ramena. Pokud si žena lehne do pánského spacáku, v oblasti ramen jí vznikne obrovská kapsa volného prostoru, kudy bude ohřátý vzduch unikat nahoru. Naopak v oblasti boků je dámský model střižen velkoryseji, aby boky netlačily na stěny spacáku a nestlačovaly izolaci.
- Celkově menší vnitřní objem: Dámské spacáky (často označované jako verze Regular s délkou do 165–175 cm) jsou celkově menší, aby ženské tělo nemuselo bojovat s vyhříváním zbytečného vzduchu.
Co dělat s příliš velkým spacákem?
Pokud jsi doma našel spacák, ale bohužel je o nějakých 20 až 30 cm delší než bys potřeboval, dá se to vyřešit i jinak:
- Oblečení jako výplň: Vezmi čisté a suché oblečení, které ti zbylo v batohu (náhradní fleecová mikina, náhradní ponožky, bunda atd.) a napěchuj spodní část spacáku. Tím odstraníš přebytečné množství prostoru, takže vzduch zde nebude mít kde cirkulovat a jako bonus budeš mít ráno oblečení příjemně vyhřáté.
- Vytvoření nového dna: Pokud máš u sebe popruh nebo batoh s odepínací přezkou, můžeš spacák zvenku jednoduše zaškrtit. Nadbytečnou délku v nohách jednoduše zvenku stáhni popruhem a vytvoř tak nové, posunuté dno spacáku. Izolace se v tomto místě sice stlačí, ale ty efektivně odřízneš studenou komoru, kterou by tvoje tělo jinak muselo celou noc vyhřívat.

3. Vlhkost
Můžeš mít ten nejvíc profesionální spacák na trhu, ale jakmile do hry vstoupí vlhkost, všechny jeho parametry přijdou vniveč. Vlhkost totiž postupně znemožňuje spacáku udržet uvnitř teplo.
Vnitřní vlhkost
Lidské tělo nepřestává s termoregulací ani ve spánku. Navíc průměrný člověk během osmihodinového spánku vypotí a vydýchá 0,5 až 1 l vody. Tato vlhkost odchází z kůže ve formě neviditelné teplé vodní páry. Jak se pára pohybuje skrz izolační vrstvy spacáku směrem ven do chladnějšího prostředí, dochází k fyzikálnímu jevu zvanému rosný bod. V určitém místě uvnitř izolační výplně pára zchladne a změní se zpět na kapalnou vodu (zkondenzuje).
Největším hříchem v mrazivých nocích tedy je dýchat přímo do spacáku. Když ti mrzne nos, instinktivně zalezeš celý dovnitř a dýcháš do vnitřního prostoru. Vzduch, který vydechuješ, je stoprocentně nasycen vlhkostí. Během několika hodin tak do izolačních komor doslova vdechneš vodu.
Vnější vlhkost
Druhým případem je vlhkost, která přichází zvenčí. Když spíš např. ve stanu, tvůj teplý dech naráží na ledovou stěnu tropika (vnější nepromokavá vrstva stanu) . Pokud nejsou větrací otvory otevřené na maximum, na vnitřní straně stanu se vytvoří vrstva orosení. Během noci stačí sebemenší závan větru nebo tvůj neopatrný pohyb, a tato voda začne kapat přímo na tvůj spacák. Stejně tak stěna stanu v oblasti nohou či hlavy často přichází do přímého kontaktu s vnějším pláštěm spacáku, čímž dochází k přímému nasáknutí tkaniny ranní rosou.
U žďáráků (bivakovací pytel) je problém ještě větší. Pokud membrána nestíhá propouštět obrovské množství par, které tvé tělo produkuje, vlhkost zůstane uvězněná přímo na povrchu spacáku a tlačí se do komor.
Jak s vlhkostí bojovat?
Jak zajistit, abys měl spacák suchý i na vícedenním treku? Klíčem je správná péče.
- Nikdy nebal spacák hned po probuzení: Když vylezeš ze spacáku, je plný tvého tělesného tepla a vlhkosti. Pokud ho okamžitě natlačíš do obalu, vlhkost v něm uzamkneš a zůstane tak hluboko ve struktuře výplně. Večer pak vytáhneš studený a zplihlý spacák.
- Ranní vyvětrání: První věc, kterou bys po probuzení měl udělat, je, že spacák otočíš naruby (protože vlhkost šla z tvého těla a vnitřek spacáku je vlhčí). Hoď ho přes stan, přes větev stromu nebo přes batoh. Nech ho na slunci a větru vyvětrat po dobu, co snídáš a balíš zbytek tábora (ideálně alespoň 20–30 minut). Teplý vzduch a sluneční paprsky spacák vysuší.
- Sušení za pochodu: Pokud ráno pršelo nebo byla taková mlha, že vyvětrání nebylo možné, musíš si poradit jinak. Jakmile se kolem poledne ukáže slunce, udělej si pauzu. Rozlož spacák na vyhřáté kameny nebo ho přichyť pomocí karabin zvenku na batoh a suš ho za chůze. Černá nebo tmavá vnitřní látka většiny expedičních spacáků tam není jen tak. Funguje totiž jako chytač sluníčka, který absorbuje maximum slunečního tepla a urychluje tak odpařování vody.
Tyto tipy platí především pro letní treky za slunného počasí.

4. Tělo není schopno vytvářet teplo
Někdy je taky důvodem to, že tvé tělo nemá dostatek energie na vyrábění tepla. V tu chvíli ti nepomůže ani sebevíc izolující spacák.
Pokud máš za sebou extra náročný den, kdy jsi nastoupal přes tisíc výškových metrů s těžkým batohem a opravdového odpočinku se dočkáš až po celém dni, bude tvé tělo s velkou pravděpodobností ve stavu velkého kalorického deficitu a velmi unavené.
Lidský organismus v takové chvíli (kdy nemá dostatek energetických zásob) přepne do úsporného režimu. Aby ochránil životně důležité orgány (srdce, plíce, mozek), přichází na řadu vazokonstrikce. To znamená, že se cévy zúží. Tělo vědomě omezí krevní oběh v rukou a nohách, aby teplá krev zbytečně nekolovala v chladných oblastech a neochlazovala se. Výsledkem je, že i když máš střed těla relativně v teple, tvoje prsty u nohou a rukou začnou být studené. A jakmile pak cítíš pocit chladu od nohou, mozek ti nedovolí upadnout do hlubokého spánku. Naopak vyvolá permanentní pocit nepohodlí a pravděpodobně se budeš často budit.
Dehydratace tento problém ještě víc zhorší. Hustá, dehydrovaná krev teče pomaleji a hůře se dostává do jemných cév v končetinách. Pokud jsi za celý den vypil skutečně málo vody, tvoje schopnost termoregulace klesá až o desítky procent.
Pokud jsi na treku někde ve vyšších nadmořských výškách (zhruba od 2000 až 2500 metrů a výše), důležitou roli hraje i snížené množství kyslíku v tkáních (tzv. hypoxie). Kyslík je totiž aktivátor buněčného dýchání a produkce tepla. V řidším vzduchu musí tělo vynaložit mnohem více úsilí na základní funkce. Srdce bije rychleji, plíce pracují naplno, a to i když jen ležíš. Takový stav spotřebovává obrovské množství energie, která pak chybí ke správnému fungování termoregulace. Navíc se tělo v takových podmínkách extrémně vyčerpává, takže ti ve vyšších nadmořských výškách obecně bude zima mnohem dřív než někde v údolí.

A jak můžeš tělo v takových podmínkách nakopnout? Tvým cílem je, aby tvé tělo mělo dostatek energie na vytváření potřebného tepla. Pojďme se podívat na to, co pro to můžeš udělat.
Než padneš únavou a zachumláš se do spacáku, dej si nejdříve něco k jídlu. Zapomeň ale na lehkou stravu, kterou si jedl po celý den na trase. Teď potřebuješ něco výživnějšího, s vyšším obsahem tuků a rychlých i pomalých sacharidů. Tuky se totiž tráví pomaleji a tvé tělo tak budou zásobovat teplem celou noc. Naopak sacharidy ti dodají okamžitou energii. No a co si třeba dát? Doporučuje se hrst ořechů, pořádný kus hořké čokolády, lžíce arašídového másla nebo klidně kus špeku. Tělo pak začne okamžitě trávit, přičemž generuje teplo, které se pak začne šířit ve spacáku.
Potom je taky fajn tělo lehce rozhýbat. Ještě před tím, než zalezeš do spacáku, zkus třeba udělat 20 dřepů, kliků nebo jiných podobných pohybů. Rozproudíš tak krev, otevřeš stažené cévy a tělem bude proudit větší teplo. Nesmíš se však při cvičení zpotit, jinak bys do spacáku přenesl vlhkost, kvůli které by ti pak v noci byla zima.
No a poslední bod, který se doporučuje, je vypít před spaním hrnek něčeho teplého, ideálně čaj. Teplá tekutina okamžitě prohřeje vnitřní orgány, naředí krev a usnadní její distribuci do chladných končetin. Také by ses měl vyvarovat pití alkoholu před spaním. Alkohol sice roztáhne cévy, takže získáš okamžitý pocit tepla, ale toto teplo se extrémně rychle vytratí ty pak prochladneš o to rychleji. Navíc alkohol dehydratuje. Pozor také na silný černý čaj nebo kávu. Kofein je močopudný a nutnost si v noci odskočit tě akorát tak připraví o pracně nastřádané teplo ve spacáku.

5. Špatné oblečení
Dostatečně jsi se najedl, pod spacákem máš kvalitní karimatku, tak co ještě zbývá? Posledním bodem je určitě (ne)oblečení, ve kterém jdeš spát. To, v čem si lehneš do spacáku totiž zásadně ovlivňuje, jak dobře se celkově teplo bude izolovat. Určitě jsi už slyšel radu, abys ve spacáku spal naostro, protože jedině tak dobře prohřeješ okolní prostor. Jde ale o mýtus.
Když si oblíkneš kvalitní, přiléhavé termoprádlo, vytvoříš kolem své kůže první vrstvu teplého vzduchu. Jeho část pak unikne skrz termoprádlo a vyhřívá zbytek spacáku. Pokud bys spal nahý, bude ti tahle vrstva chybět a tvé tělo bude muset vynaložit více energie na prohřátí spacího pytle.
Navíc spát ve spacáku bez oblečení není moc hygienické, když si vezmeš, že tvé tělo produkuje pot, mastnotu a odumřelé kožní buňky. Všechny tyto nečistoty se pak vtírají přímo do jemné vnitřní tkaniny tvého vybavení a ovlivňuje jeho funkčnost. Vyprat péřový spacák je sice možné, ale každé praní mírně opotřebovává materiál. Je tedy lepší ho zbytečně nezamazávat.
Opačným případem je zase až moc vrstev. Člověk se bojí, že mu v noci bude zima, tak si na sebe navleče skoro vše co má v batohu. To však taky není úplně šťastné. Pokud si totiž navlékneš až moc vrstev, v podstatě zničíš izolační výplň uvnitř spacáku, kterou natlačíš co nejblíž vnější stěně. Příliš mnoho vrstev, zejména pokud jsou těsné, stlačuje tvoje tělo, omezuje cirkulaci krve v kapilárách a zrychluje prochládání končetin.

Jaké je tedy optimální řešení? Do spacáku jedině s jednou funkční vrstvou (maximálně vrstvy dvě), která je čistá a suchá. Přiléhavé termoprádlo s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi je ideální volbou, ještě když je z merino vlny (skvěle hospodaří s vlhkostí, hřeje, i když mírně navlhne, a nezapáchá) nebo kvalitní syntetiky (extrémně rychle odvádí pot od těla).
Prádlo určené na spaní nos v batohu v nepromokavém obalu a používej ho pouze na tyto účely. Nikdy nechoď spát v tom, v čem jsi celý den šel. I když se ti zdá, že je tvé denní triko suché, je nasáklé solí a zbytkovou vlhkostí z tvého potu, která tě v noci může začít studit.
Dále používej silnější, čisté ponožky určené jen do spacáku. Nesmí mít pevný, svíravý lem kolem kotníku, aby nebránily průtoku krve do prstů.
Můžeš na sobě mít sebeteplejší oblečení, ale kvůli narušení izolačních vrstev ti pak stejně bude teplo utíkat. Proto dbej i na náležité uzavření spacáku. Téměř každý lepší spacák má uvnitř, zhruba na úrovni ramen, polstrovaný izolační límec se samostatným stahováním. Jakmile do spacáku zalezeš, tento límec kolem krku dostatečně stáhni, pořád by to ale pro tebe mělo být pohodlné. Potom si stáhni samotnou kapuci. Většina prémiových spacáků má dvě různé šňůrky (např. jednu plochou gumičku a jedno kulaté lanko), abys i potmě věděl, co utahuješ. Stáhni kapuci tak, aby ti z obličeje koukal opravdu jen minimální průzor na nos a oči. Tím zamezíš tomu, aby ti teplo utíkalo ven.

Jak vidíš, ani ten nejdražší prémiový spacák na trhu nedokáže zázraky sám o sobě. Je to jen polovina úspěchu, záleží totiž taky na tobě. Záleží na tom, jaké máš další vybavení, v jakém oblečení chodíš spát a co děláš před tím, než si zalezeš do spacáku.
Když všem detailům, které jsme si v článku zmínili, věnuješ dostatečnou pozornost, bude se ti najednou spát mnohem lépe, budeš v teple a nebude důvod tvůj spacák vyměnit.
Tak hurá do přírody, dobrodruhu!
[/lock]
Pokračování článku je dostupné jen pro předplatitele
Adventure Clubu - jak členství získat se dočteš níže.
Článek si odemkneš zadáním svého přístupového kódu,
který získáš po aktivaci Adventurer Clubu.



Leave a comment
All comments are moderated before being published.
This site is protected by hCaptcha and the hCaptcha Privacy Policy and Terms of Service apply.