První pomoc při bodnutí hmyzem v přírodě

Pořádný hmyzí štípanec nám dokáže dost znepříjemnit život. A co teprve takové vosí nebo včelí bodnutí?! No jen si to představ, jsi někde uprostřed hor, užíváš si panoramata, vychutnáváš si svačinu, když najednou tvé rozjímání přeruší to dobře známé bzučení. Vzápětí tě něco píchne do nohy. Co teď?

Co se dočteš dál:

na jakých místech se hmyz v přírodě vyskytuje,
symptomy silné alergické reakce,
kroky první pomoci při bodnutí,
vybavení lékárničky pro (ne)alergiky.

Bodnutí hmyzem už někde v civilizaci dokáže být dost nepříjemné, ale co pak v horách, kde nemusí být vždy dobře dostupná pomoc? Babské rady typu nakrájené cibule, ocet, nebo chlazení hlínou ti v terénu asi k ničemu nebudou. Navíc v kůži je malá dírka, takže pokládáním něčeho na ranku akorát zvyšuješ riziko, že dostaneš infekci. Je také důležité sledovat, zda postihnutá část těla začíná natýkat nebo jestli přichází silnější alergická reakce. Pokud se u postiženého rozvíjí silná alergická reakce, je nutné jednat rychle, mohlo by totiž dojít až k neprůchodnosti dýchacích cest.

Proto je důležité umět předvídat, nejen někde na ulici ale právě i na horách. To znamená vědět, že hmyz lákají sladké iontové nápoje v otevřených lahvích, že barevné funkční oblečení může působit jako magnet na vosy a že prudké ohánění se může být spíše na škodu než k užitku. Prevence taky znamená, že budeš mít ty správné věci v lékárničce, jako např. antihistaminový gel a léky na alergii. To všechno by mělo být snadno dostupné a ne zahrabané někde na dně batohu. Pojďme se tedy podívat na to, co by člověk měl v případě hmyzího bodnutí dělat, pokud je někde uprostřed hor.

Vysokohorské prostředí není moc ideální pro výskyt bodavého hmyzu. Zatímco někde v údolí láká vosy a včely především zahrady nebo odpadkové koše, ve vyšších nadmořských výškách se jejich možnosti zužují a zbývá v podstatě jen turista. ;-) I na takové případy je proto důležité být připravený.

Čemu by ses měl na treku vyhnout?

Většina hmyzích útoků je vyprovokována lidskou neopatrností. Hmyz se totiž řídí primárně dvěma smysly, zrakem a čichem. Proto se vyplatí tyto smysly zbytečně nedráždit. Čemu se tedy vyplatí vyhýbat?

Parfémy, deodoranty a voňavá kosmetika: Před náročným trekem se nedoporučuje používat silně parfémovaný deodorant, obecně parfémy nebo parfemovanou kosmetiku. Pro vosu či včelu pak totiž působíš jako obří, pohybující se květ. Ideální je proto používat vyloženě outdoorová mýdla a opalovací krémy bez parfemace.
Výrazné barvy oblečení: Může se zdát trendy nosit outdoorové oblečení v zářivých barvách, ale všeho s mírou. Sice jsi díky takovým barvám dobře vidět, ale na druhou stranu tyto barvy (např. svítivě žlutá, sytě růžová, blankytně modrá, nebo květinové vzory) hmyz doslova přitahují. Pokud víš, že jsi na bodnutí více alergický, vol raději neutrální tóny, např. tlumenou zelenou, šedou, hnědou nebo zemité odstíny červené.
Sladké tyčinky a ionťáky otevřené v batohu: Nejčastější chyba. Protože si chceš chvíli odpočinout, někde si sedneš a otevřeš si sladkou sušenku a zapiješ to iontovým nápojem. Pokud máš sladké pití, vždy si láhev pečlivě zavírej, vosa tam totiž dokáže vniknout ve vteřině a ty si toho třeba ani nevšimneš. Pokud se pak napiješ, riskuješ bodnutí do jazyka nebo krku, což ohrozí život i zdravému člověku. Proto všechno jídlo vždy pečlivě zabal zpátky do obalů, láhve zavírej a nenechávej v batohu žádné lepkavé zbytky. Dej si taky pozor na vůni žvýkaček či bonbónů.

Kde se hmyz v horách ukrývá?

Mnoho lidí si myslí, že nad hranicí lesa už žádné vosy či sršni nejsou. Sice se tam zřejmě nevyskytují v takové míře jako někde v údolí, prostředí se však přizpůsobili, takže bys měl být obezřetný i v horách. A kde se mohou ukrývat?

Vosí hnízda v zemi podél turistických tras: Asi nejvíc nebezpečné. Některé druhy vos (zejména vosa útočná a vosa obecná) si staví hnízda v podzemních norách, např. pod kořeny nebo v dutinách pod kameny ve velké blízkosti turistických stezek. Když potom skupina turistů prochází kolem, vibrace jejich kroků hmyz vnímá jako útok na hnízdo. Proto pak mohou vosy zareagovat agresivně. Sleduj tak vždycky prostor okolo sebe. Pokud vidíš, že z jednoho místa u země neustále vylétává hmyz, vyhni se mu obloukem.
Sršni v dutinách stromů: Hnízda můžeme najít i v dutinách starších stromů poškozených bouřkou, nebo pod odloupnutou kůrou. Při překonávání těžce schůdného terénu se proto jen opatrně chytej okolních starších kmenů a nenakukuj do dutin. Mohlo by tam na tebe totiž čekat nemilé překvapení.
Hmyz ve skalních dutinách: Při lezení nebo na ferratě se pohybuješ blízko skalních stěn. Skalní pukliny někdy slouží pro hmyz jako perfektní úkryt před větrem a deštěm. Proto, než sáhneš do nějaké spáry nebo chytu, zběžně zkontroluj, jestli se v ní něco nepohybuje.

Jak se chovat, když kolem tebe krouží vosa nebo sršeň

Ač už to zní jako klišé, důležité je nepanikařit. Co je tedy ta správná reakce? V první řadě se moc divoce neoháněj. Lidský reflex často vypadá tak, že začneme kolem sebe divoce máchat rukama nebo se pokoušíme hmyz zabít. Pro vosu či sršně je však takto rychle se pohybující objekt jasným signálem k boji. Navíc začnou vylučovat poplašné feremony, které přivolají posilu. Proto se snaž zachovat klid. Hmyz si tě jen prohlíží a snaží se zjistit, zda nejsi k jídlu. Pokud budeš jako socha, za pár vteřin by měl hmyz odletět.

Pokud tě vosa překvapí někde na úzkém hřebeni, ferratě nebo na nestabilním suťovisku, rozhodně se nedávej na útěk. Riskoval bys totiž zranění, které by mohlo být o dost fatálnější než samotné bodnutí.

V případě, že narazíš na hnízdo a hmyz začíná být agresivní, kryj si především obličej a krk (ideálně si přetáhni kapucu nebo tričko přes hlavu) a pomalým, ale rázným krokem se dej na ústup. Pokud musíš běžet, tak pouze na stabilním a bezpečném terénu. Ideální taky je, pokud běžíš proti větru. Hmyzu se v takových podmínkách hůře létá a rychleji ztratí tvoji stopu.

Bodnutí u nealergických osob

I když dotyčný netrpí systémovou alergií (stav, kdy imunitní systém reaguje přehnaně na alergen; tato reakce postihuje více orgánových systémů současně), hmyzí bodnutí bolí a v horách dokáže dost znepříjemnit zbytek treku. Je důležité umět správně vyhodnotit, že situace sice vyžaduje ošetření, ale dotyčný není v ohrožení života. Klid a správný postup v prvních minutách zabrání tomu, aby se z banálního štípance vyklubal komplikovaný zánět, který dotyčného potrápí v následujících několika dnech.

Jak vůbec takové lokální bodnutí vypadá? Běžná lokální reakce se projevuje pouze v bezprostředním okolí místa vpichu. Mezi typické příznaky patří:

Ostrá, pálivá bolest: Nastupuje vteřinu po bodnutí a během několika minut přechází v pulzování.
Zčervenání: Kůže kolem vpichu zrudne v okruhu několika centimetrů.
Mírný až střední otok: Je tvrdý na dotek, horký a svědí. U zdravého člověka by neměl přesáhnout rozměr dlaně a měl by zůstat ohraničený (např. při bodnutí do předloktí neoteče celé rameno).

Pokud se tyto příznaky nerozšiřují do dalších částí těla a postižený nemá potíže s dýcháním, jedná se o standardní reakci a ty můžeš přistoupit k následujícím krokům první pomoci. Pokud jsi někde uprostřed terénu, musíš pracovat s tím, co máš, než místo vpichu úplně nateče.

1. Odstranění žihadla

Pokud tě píchla vosa nebo sršeň, žihadlo v ráně nezůstává. Pokud to však byla včela, nechala v kůži své žihadlo i s jedovým váčkem, který ještě několik minut po bodnutí autonomně pulzuje a pumpuje do těla zbytek jedu.

Co nikdy nedělat? Nikdy se nesnaž žihadlo uchopit dvěma prsty nebo klasickou pinzetou za konec, který kouká ven. Tímto stiskem jedový váček okamžitě zmáčkneš a vstříkneš si do těla poslední zbytek toxické látky. Jaký je tedy správný postup? Žihadlo musíš z kůže seškrábnout. Použij k tomu např. nehet, hranu platební karty nebo tupou stranu nože. Tlač plochou kartu těsně podél kůže proti žihadlu a podeber ho. Tím ho podebereš pod váčkem a vytáhneš bez zbytečného zvýšení dávky jedu.

Mrkni na video pro správný postup odstranění žihadla tak, aby sis do kůže nevstříkl zbytek jedu. Video je v angličtině.

2. Chlazení

Chlad je nejlepší přírodní analgetikum. Stahuje cévy, čímž zpomaluje šíření jedu do okolních tkání, a výrazně tlumí bolest a nastupující otok. Pokud jsi na treku někde v horcách, máš několik možností:

Horský potok nebo tůň: Pokud je tekoucí voda nablízku, ponoř končetinu přímo do ní nebo si namoč šátek a přikládej ho jako obklad.
Sníh: V zimě nebo ve vyšších polohách i v létě narazíš na zbytky sněhu. Naber sníh do prázdného sáčku (např. od jídla) nebo do šátku a přilož ho přes látku na ránu. Nikdy nedávej sníh a led přímo na holou kůži, aby sis nezpůsobil omrzliny.
Hydrogelové polštářky: Pokud poblíž není voda ani sníh, skvěle ti poslouží chladivé hydrogelové polštářky nebo krém přímo na hmyzí bodnutí, které bys standardně měl mít v lékárničce.

3. Lokální ošetření a dezinfekce

Jakmile jsi odstranil nebo ses ujistil, že v ráně není žihadlo a následně jsi ji zchladil, přichází na řadu další ošetření.

Dezinfekce: Hmyz sedá na ledacos a povrch žihadla není sterilní. Místo vpichu proto co nejdříve vydezinfikuj. Preventivně tím zabráníš bakteriální infekci, která ztěžuje hojení.
Antihistaminika v gelu: Nanes na místo tenkou vrstvu gelu s obsahem antihistaminik (např. Fenistil gel). Tyto přípravky blokují účinek histaminu, který hmyz vstříkl do kůže, čímž okamžitě snižují nesnesitelné svědění a zmenšují rozsah otoku.

Tip: Pokud máš v lékárničce i tabletky proti alergii (např. Zyrtec nebo Aerius), jednu si vezmi nebo ji podej postiženému, i když není alergik. Látky obsažené v tabletě totiž zmírní celkovou reakci těla.

Jaká místa jsou riziková?

Pokud byl dotyčný bodnut do oblasti úst, jazyka či oblasti krku, situace může být kritická. Nejčastěji k takovému typu bodnutí dochází při nepozorném napití se z láhve nebo plechovky, ve které byla vosa. Otok sliznic v těchto místech dokáže během několika minut zcela uzavřít dýchací cesty a způsobit udušení. Proto je důležité co nejrychleji jednat.

Zavolej pomoc! Na nic nečekej. Pokud dotyčný dostal bodnutí do některých z těchto citlivých oblastí, volej okamžitě pomoc. Stav se totiž může během několika minut dost zhoršit.
Ochlazuj zevnitř! Postižený by měl po malých doušcích pít studenou vodu, nebo cucat kostku ledu (pokud je k dispozici). Neustále by si měl proplachovat ústa, chlazení je to jediné co může přicházející otok trochu umírnit a zpomalit. Tvým úkolem je udržet dýchací cesty průchodné do příjezdu záchranářů.
Ochlazuj i zvenku! Současně přilož dotyčnému i ledový obklad na krk zvenku.
Zůstaň sedět! Postižený by měl sedět, nikdy ne ležet. Udržuj ho v polosedě a zajisti, aby měl něčím podepřená záda. Tato poloha usnadňuje dýchání a snižuje krevní tlak v oblasti hlavy a krku, čímž se zpomaluje prokrvení a otok tkání.

Bodnutí u alergiků

Pokud vosa nebo jiný hmyz bodne silného alergika, systémová alergická reakce ho kriticky ohrožuje na životě. U anafylaktického šoku vyvolaného hmyzím bodnutím jde o život ohrožující selhání organismu, kdy imunitní systém v reakci na hmyzí jed zaplaví tělo chemickými látkami, které způsobí prudký pokles krevního tlaku a stažení dýchacích cest. Klíčové je okamžitě rozpoznat symptomy a bez váhání jednat a zavolat pomoc.

Jak poznat anafylaktický šok?

Největší chybou je čekání, jak se situace vyvine. Klíčové proto je pochopit, že se taková alergická reakce vyvíjí postupně.

Abys spolehlivě a včas poznal, že se ze zdánlivě neškodného štípance rozvíjí život ohrožující alergická reakce, sleduj následující 4 tělesné systémy. Pokud se symptomy projeví mimo místo samotného bodnutí a zasáhnou minimálně 2 tělesné systémy, jedná se o rozsáhlou alergickou reakci.

Kůže: kopřivka po těle, otoky očí a rtů,
Dýchání: sípání, dušnost, pocit „knedlíku v krku“,
Kardiovaskulární systém: závratě, slabost, studený pot, kolaps,
Trávení: křeče v břiše, zvracení, průjem.

Pojďme se na jednotlivé body podívat podrobně…

Kůže a sliznice

Místo, kde jsou symptomy nejviditelnější. Pokud byl dotyčný bodnut např. do kotníku, ale během několika minut ho začnou svědit dlaně nebo plosky nohou, něco je špatně.

Mezi typické projevy patří kopřivka, při které se na těle (nejčastěji břicho, hrudník a krk) objeví červené, ostře ohraničené a silně svědivé pupínky. Pak je tu tzv. angioedém, což je masivní otok měkkých tkání. Typicky otékají rty, oční víčka, uši, ale i prsty na rukou.

Dýchání

Jakmile jsou zasaženy i dýchací cesty, situace je kritická. Alergická reakce způsobí otok sliznic v krku a zároveň křeč svaloviny kolem průdušek. Dotyčný např. začne chroptět, mluví zastřeným hlasem, nebo si stěžuje na „knedlík v krku“. Někdy se taky objevuje suchý, dráždivý kašel. Dýchání se stává namáhavým. Při výdechu či nadechnutí slyšíš pískavé až sípavé zvuky (podobně jako u astmatického záchvatu). Postižený nemůže popadnout dech a začíná panikařit.

Kardiovaskulární systém

Tady dochází k masivnímu roztažení cév a úniku tekutiny do tkání. V oběhu náhle chybí krev, což vede k velkému propadu krevního tlaku. Dotyčný člověk si stěžuje na to, že se mu motá hlava. To, že tělo soustřeďuje veškerou krev do životně důležitých orgánů, může způsbit bledou barvu kůže, slabý pulz a studený pot. V nejvážnějších případech, kdy mozek nedostává dostatek kyslíku a glukózy, může postižená osoba upadnout až do bezvědomí. Proto je důležité poskytnout pomoc ještě předtím, než taková situace nastane.

Trávicí systém

Mnoho lidí netuší, že se taková silná alergická reakce projevuje třeba i v žaludku a ve střevech. Hladká svalovina trávicího traktu totiž reaguje na vyplavený histamin silnými křečemi. Pokud si postižený pár minut po bodnutí stěžuje na prudké křeče v břiše, pocit na zvracení, začne nekontrolovatelně zvracet nebo dostane akutní průjem, je to jasný symptom anafylaktického šoku.

U anafylaktického šoku rozhodují vteřiny. Rychlost, s jakou se symptomy rozvinou, určuje závažnost celého stavu. Čím dříve se výše zmíněné symptomy objeví, tím nebezpečnější celý průběh bude. Navíc pokud se něco takového stane na treku v horách, při fyzické námaze srdce pumpuje krev na maximum. Rozšířené cévy a rychlý krevní oběh roznesou hmyzí jed o to rychleji, než např. u člověka, který sedí na zahradě a dostane žihadlo. Na následujících řádcích se dozvíš, jak konkrétně člověku pomoci.

Jak na první pomoc v horách

Pokud jsi u postiženého rozpoznal nastupující anafylaktický šok, je čas jednat. Ukážeme si krok za krokem, jak co nejlépe dané osobě pomoci do příjezdu profesionálních lékařů.

Krok 1: Zavolat pomoc

Volání záchranným složkám by mělo proběhnout paralelně s poskytováním první pomoci postiženému. Ideálně si dáš mobil vedle sebe na hlasitý odposlech.

Šikovným pomocníkem je i aplikace Záchranka, která funguje v několika evropských zemích. Stisknutím jednoho tlačítka odešleš záchranářům své přesné GPS souřadnice a zároveň tě to spojí s dispečinkem. V rakouských Alpách aplikace funguje integrovaně s tamní horskou službou, stejně tak i na Slovensku.

Pokud jsi na treku někde mimo Českou republiku, ale stále v Evropě, zapamatuj si číslo 112. Na tuto linku jde volat i bez SIM karty, či bez signálu. Potom, co číslo vytočíš, se chytá jakékoliv dostupné sítě. Pokud často jezdíš do Rakouska, někam si zapiš číslo 140 (+43 140), což je přímá linka na Horskou službu právě v této zemi. Vždycky, než se někam vydáš, si vyhledej příslušná čísla na záchranné složky, ať pak v krizové situaci víš, komu zavolat.

Krok 2: EpiPen

Adrenalin je jediným lékem, který dokáže zvrátit rozjetý anafylaktický šok. Stahuje roztažené cévy, zvedá krevní tlak a uvolňuje křeč průdušek. Umožňuje tak lépe dýchat. Lidé, kteří jsou si vědomi své alergie, by měli toto injekční pero nosit neustále s sebou. Člověk totiž neví, kdy ho bude nejvíc potřebovat.

Mrkni na video o tom, jak správně použít EpiPen.

Krok 3: Polohování pacienta

Polohování postiženého je taky důležité. Vhodná poloha mu totiž pomůže krizi zvládnout o chlup lépe.

Pokud člověk nemůže dýchat a sípe, nejlepší poloha je pro něj v polosedě s pevně opřenými zády a hlavou, např. o batoh či skálu. Tato poloha zapojuje pomocné dýchací svaly a uvolňuje tlak břišních orgánů na bránici.

Při mdlobách, slabosti a nízkému tlaku by postižená osoba měla nejlépe ležet na zádech (na izolační podložce, tzn. např. karimatka nebo bunda) a nohy by měla mít zvednuté o cca 30 cm, např. podložené batohem. Tahle poloha pomůže vrátit krev z nohou zpět do životně důležitých orgánů, do srdce a mozku. Nikdy nenechávej člověka v šoku náhle vstát! Mohl by zkolabovat.

Pokud už je dotyčný v bezvědomí (ale stále pravidelně dýchá), dej ho do stabilizované polohy na boku. Tahle dobře známá poloha brání zapadnutí jazyka a v případě zvracení (které je u anafylaxe časté) zajišťuje, aby nedošlo k vdechnutí zvratků. Neustále však dávej pozor, zda osoba dýchá (poslechem u úst nebo sledováním pohybů hrudníku).

Pro připomenutí mrkni na krátké video, jak na stabilizační polohu pacienta.

Krok 4: Antihistaminika

Pokud má alergik u sebe pečlivě připravenou lékárničku, kromě EpiPenu v ní pravděpodobně najdeš i prášky na alergii, silná antihistaminika. Tyto léky jsou na řadě až po aplikaci EpiPenu, nebo v situaci, kdy se alergické reakce rozvíjí pomaleji.

Pamatuj, že tablety začínají účinkovat nejdříve za 20 až 30 minut, protože se musí vstřebat přes žaludek. Nedokážou zachránit akutně selhávající dýchání tak dobře jako EpiPen. Léky dotyčnému podávej pouze v případě, že je při vědomí a je schopen bezpečně polykat, jinak by mohlo hrozit udušení.

Co by měla obsahovat lékárnička, pokud chceš být připraven i na případnou alergickou reakci ať už z vosího bodnutí nebo něčeho jiného? Sbalit si minimalistickou lékárničku, ve které je všechno potřebné, není jen tak.

Pokud tě zajímá obecně, co všechno se vyplatí mít v lékárničce, mrkni na článek ZDE.

Teď se však pojďme se podívat na to, co by v lékárničce nemělo chybět, pokud jde o hmyzí štípance a bodnutí.

Výbava pro každého turistu, který není alergik na hmyzí bodnutí:

Antihistaminika (v tabletách): Tyhle prášky jsou volně prodejné a zmírňují celkovou reakci těla, tlumí otok a svědění.
Antihistaminikum v gelu: Hodí se pro lokální úlevu od bolesti a svědění v místě vpichu. Patří sem např. dobře známý Fenistil, ale existují i jiné značky.
Karta na klíšťata: Jedná se o speciální kartu s výřezem, která slouží jak k bezpečnému odstranění klíštěte tak i seškrábnutí včelího žihadla bez stlačení jedového váčku.
Kvalitní dezinfekce: Např. dezinfekce ve spreji nebo alkoholové dezinfekční čtverečky, které nezaberou skoro žádné místo a poslouží k očištění rány před aplikací gelu.
Izotermická folie: Pokud u dotyčného dojde k šoku, fólie mu pomůže s termoregulací a udržet jeho tělo v teple.

Výbava pro alergiky:

Pokud máš ty nebo tvůj parťák potvrzenou alergii na hmyzí bodnutí od lékaře, měl bys lékárničku nosit tam, kde bude snadno přístupná a ne někde na dně batohu. Co by v ní tedy nemělo chybět?

2x EpiPen: Je lepší mít do zásoby dvě pera, kdyby jedno náhodou přestalo fungovat nebo kdyby byla potřeba další dávka.
Kortikoidy v tabletách: Dají se sehnat pouze na předpis lékaře. Tyto silné protizánětlivé léky se běžně podávají po aplikaci EpiPenu a pouze v případě, že je dotyčný schopen bezpečně polykat. Tyto léky pomáhají zablokovat pozdější fázi alergické reakce.
Inhalační sprej: Pokud ty nebo tvůj parťák trpíte astmatem, měl bys s sebou mít i tento inhalátor, který ti pomůže okamžitě roztáhnout průdušky při akutní dušnosti.

Co ale dělat v případě, kdy u sebe lékárničku nemáš nebo pomáháš cizímu turistovi, který u sebe také nic nemá? V takové situaci musíš být schopen improvizovat a poradit si s tím, co máš okolo sebe. Např. ochlazovat pomocí mokrého šátku, nebo rovnou ponořit postiženou část těla do horské bystřiny, či chladit pomocí sněhu.

Pokud máš z takové situace strach, vždycky je lepší ji prokonzultovat s profesionálním lékařem, který ti poradí, jak v takové situaci reagovat a jaké kroky podniknout. Klíčové však je zachovat klid a využít to, co máš zrovna po ruce.

Na závěr tu pro tebe máme kratší video, které slouží jako shrnutí toho nejdůležitějšího z celého článku. Video je v angličtině s možností českých titulků.

Pohyb ve vysokohorském terénu v sobě vždy nese určité riziko. A jak je vidno, největší hrozbou vůbec není hmyz samotný, ale často naše nepřipravenost a panika. Ať už budeš u sebe či u svého parťáka řešit bolestivou lokální reakci, nebo budeš muset čelit anafylaktického šoku, všechno je ve tvých rukách nebo v rukách tvých parťáků. Znamená to mít správně vybavenou a dostupnou lékárničku, znát symptomy alergické reakce a např. se nebát včas použít EpiPen.

Až příště vyrazíš vstříc horským vrcholům, předvídej. Zavírej své iontové nápoje, sleduj prostor kolem stezky a do horní kapsy batohu si přibal to nejdůležitější, správně vybavenou lékárničku. Potom už jen chladnou hlavu a znalosti z tohoto článku. ;-) Buď tím, kdo ví, co dělat a je vždy připraven.

Tak zase příště, dobrodruhu!

[/lock]