Dobytí Koruny Evropy: Mise za 45 nejvyššími vrcholy kontinentu

Koruna Evropy je výzva, jejímž cílem je zdolat nejvyšší vrcholy každého státu Evropy. Tento projekt vznikl jako evropská obdoba slavných světových výzev, jako jsou Koruna světa (Seven Summits) nebo Koruna Himálaje. 

Co se dočteš dál:

• jaké vrcholy spadají do výzvy Koruna Evropy,
• základní informace o každém z vrcholů,
• konkrétní trasy k nejvyšším bodům,
• dozvíš se více o Čechovi, Jardovi Zaoralovi, který výzvu splnil za 361 dní.

Přesný počet vrcholů, které do Koruny Evropy patří, se může v různých komunitách mírně lišit. Nejčastěji však výzvu tvoří 45 vrcholů (podle pravidel Guinnesovy knihy rekordů), i když vycházíme ze skutečnosti, že Evropu tvoří 47 uznávaných států. Některé sousedící státy totiž svůj nejvyšší bod sdílejí (Francie a Itálie se dělí o Mont Blanc, Albánie a Severní Makedonie o horu Velký Korab), takže se sdílený vrchol počítá jen jednou a ne dvakrát, proto číslo 45.

Tato výzva je specifická svou obrovskou pestrostí. Vrcholy totiž můžeme rozdělit do dvou kategorií. Do první můžeme zařadit ty hory, které vyžadují pokročilé horolezecké dovednosti, perfektní fyzičku, schopnost adaptace a speciální vybavení (jako třeba cepíny a mačky). Často se taky při těchto výstupech neobejdeš bez horského průvodce. K těmto vrcholům patří např. Mont Blanc, Elbrus nebo Dufourspitze. Do druhé kategorie naopak spadají téměř až úsměvné vrcholy, na které dojdeš pohodovou procházkou nebo k nim můžeš přijet dokonce i autem. Patří sem např. dánsky Møllehøj, Vaalserberg v Nizozemsku nebo nejvyšší místo ve Vatikánu dosahující pouhých 78 m. Výzva tak vyvažuje úsilí, které budeš potřebovat k jejímu dokončení.

Zdolání Koruny Evropy si často žádá roky plánování, značné finanční prostředky i osobní oběti, ale pro skutečné dobrodruhy tato výzva přináší obrovské uspokojení, prestiž a poznání celého kontinentu. 

Níže najdeš přehlednou tabulku s nejvyššími vrcholy jednotlivých zemí:

	Vrchol	Výška vrcholu (m n. m.)	Stát
1.	Elbrus	5 642	Rusko
2.	Mont Blanc	4 805	Francie a Itálie
3.	Dufourspitze	4 634	Švýcarsko
4.	Grossglockner	3 798	Rakousko
5.	Mulhacén	3 479	Španělsko
6.	Zugspitze	2 962	Německo
7.	Coma Pedrosa	2 942	Andorra
8.	Musala	2 925	Bulharsko
9.	Mytikas	2 918	Řecko
10.	Triglav	2 864	Slovinsko
11.	Velký Korab	2 764	Albánie a Severní Makedonie
12.	Rudoka	2 658	Kosovo
13.	Gerlachovský štít	2 654	Slovensko
14.	Grauspitz	2 599	Lichtenštejnsko
15.	Moldoveanu	2 544	Rumunsko
16.	Zla Kolata	2 534	Černá Hora
17.	Rysy	2 501	Polsko
18.	Galdhøpiggen	2 469	Norsko
19.	Maglić	2 386	Bosna a Hercegovina
20.	Midžur	2 169	Srbsko
21.	Hvannadalshnúkur	2 110	Island
22.	Kebnekaise	2 097	Švédsko
23.	Hoverla	2 061	Ukrajina
24.	Torre	1 993	Portugalsko
25.	Olympos	1 952	Kypr
26.	Sinjal	1 831	Chorvatsko
27.	Snežka	1 603	Česká republika
28.	Ben Nevis	1 345	Velká Británie
29.	Halti	1 324	Finsko
30.	Carrauntoohil	1 038	Irsko
31.	Mahya Dağı	1031	Turecko
32.	Kékes	1 014	Maďarsko
33.	Monte Titano	739	San Marino
34.	Signal de Botrange	694	Belgie
35.	Kneiff	560	Lucembursko
36.	Dealul Bălănești	430	Moldavsko
37.	Dzjaržynskaja hara	345	Bělorusko
38.	Vaalserberg	322	Nizozemsko
39.	Suur Munamägi	318	Estonsko
40.	Gaiziņkalns	312	Lotyšsko
41.	Aukštojas	293	Litva
42.	Ta' Dmejrek	253	Malta
43.	Møllehøj	170	Dánsko
44.	Chemin des Révoires	161	Monako
45.	Vatikánský pahorek	75	Vatikán

*V tabulce je uvedeno 45 vrcholů, i když výzva stanoví 47 států. Francie a Itálie totiž sdílejí svůj nejvyšší vrchol, stejně tak i Albánie a Severní Makedonie. U každé dvojice se proto vrchol počítá pouze jednou. Co se týče nejvyššího bodu Španělska, výzva uznává nejvyšší pevninský bod této země, tedy Mulhacén a ne Pico del Teide (3 715 m n. m.) na ostrově Tenerife. Do výzvy také spadá evropská část Turecka. Stát se totiž rozkládá na pomezí dvou kontinentů, jihovýchodní Evropy a Asie.

Pojďme se na jednotlivé vrcholy podívat podrobněji.

Elbrus

Elbrus je se svou výškou 5 642 m n. m. nezpochybnitelným králem Kavkazu a pro většinu horolezců i nejvyšším bodem celé Evropy. Tato neaktivní sopka se dvěma vrcholy dominuje panoramatu jižního Ruska a nabízí fascinující výhledy na ledovcové štíty v okolí. Určitě je to jeden z vrcholů, který ti dá pořádně zabrat.

Hlavním nepřítelem je zde nadmořská výška a nevyzpytatelné počasí. Fyzicky jde o velmi náročný výstup, který vyžaduje dobrou kondici a předchozí zkušenost s chůzí v mačkách a s cepínem. Celá expedice obvykle trvá 7 až 10 dní. 

Mont Blanc

Mont Blanc (4 805 m n. m.) je pro mnohé symbolem evropského alpinismu a jako nejvyšší vrchol západní Evropy přitahuje tisíce dobrodruhů. Protože leží přesně na hranici Itálie a Francie, je považován za nejvyšší vrchol obou států, italsky se mu nazývá Monte Bianco. 

Na rozdíl od Elbrusu je Mont Blanc (italsky Monte Bianco) technicky ještě o fous náročnější. Cesty zahrnují pohyb po ostrých hřebenech, překonávání ledovcových trhlin a riskantní úseky, jako je nechvalně známý Grand Couloir, kde hrozí pád kamení. Určitě se tu neobejdeš bez maček, cepínu a zkušenosti s navazováním na lano.

Standardně zabere výstup 2 až 4 dny. Samotná finální fáze z chaty Goûter nebo Cosmiques trvá přibližně 5 až 7 hodin nahoru, přičemž sestup je často stejně vyčerpávající a trvá podobně dlouho. Nejdůležitější je nepodcenit počasí (náhlé bouřky jsou zde běžné) a zajistit si včasnou rezervaci na horských chatách, která je dnes pro výstup povinná. Dobrá fyzická kondice je nezbytná pro zvládnutí velkého převýšení.

Trasa: Po stopách italského Tour du Mont Blanc

Tento nádherný okruh začíná v horském městečku Courmayeur na náměstí Piazza Abbé Henry.

Vyrazíš po červeně značené trase TMB (Tour du Mont Blanc), jedné z nejslavnějších dálkových tras Evropy.

Po úvodním kilometru překročíš řeku Torrente Sapin a vnoříš se do lesa. Čeká tě zhruba 2,5 km stoupání k horské chatě Rifugio Giorgio Bertone, kde můžeš ochutnat místní sýry a uzeniny.

Posledních 300 metrů výšlapu tě dovede k nejvyššímu bodu trasy. Zde se otevírá dechberoucí panorama, tyčí se před tebou Mont Blanc a monumentální ledovec Brenva.

Druhá polovina výletu vede po pohodlné vrstevnici (trasa č. 31) s minimálním převýšením. Po 4 km na rozcestí odbočíš vlevo směrem na Mayencent a začneš klesat do údolí k osadě La Palud.

Cestou zpět k uvidíš unikátní lanovku Skyway Monte Bianco i vjezd do tunelu pod Mont Blancem.

Pokud máš k dispozici víc dní, v doporučujeme ti trasu Tour du Mont Blanc:

Tour du Mont Blanc (TMB) je 170 km dlouhý trek procházející Francií, Itálií a Švýcarskem.

Tento ikonický okruh obchází nejvyšší masiv západní Evropy a nabízí převýšení přes 10 000 metrů. Ideální dobou pro návštěvu je polovina června až polovina září.

Trasa se obvykle dělí do 9 až 11 dní. Začíná v Les Houches a vede přes sedla jako Col du Bonhomme, hraniční Col de la Seigne do Itálie a Grand Col Ferret do Švýcarska.

Mezi technicky nejnáročnější varianty patří vysokohorské okno Fenêtre d’Arpette nebo zajištěné žebříky u Tré-le-Champs.

Závěrečné etapy nad údolím Chamonix, zejména u jezera Lac Blanc, nabízejí ty nejfotogeničtější výhledy na ledovce a žulové jehly Aiguilles.

Trek vyžaduje solidní kondici a včasnou rezervaci horských chat. Detailní itinerář, tipy na výbavu a logistiku najdeš v našem komplexním průvodci v ZDE.

Dufourspitze

Dufourspitze (4 634 m n. m.) je nejvyšším vrcholem masivu Monte Rosa a nezpochybnitelným králem švýcarských Alp. Zatímco Matterhorn poutá pozornost svým tvarem, Dufourspitze budí respekt svou mohutností a rozlehlými ledovcovými poli. Výstup na tento vrchol je považován za jednu z nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších túr v celých Alpách.

Jedná se o náročný vysokohorský výstup. Kromě pohybu po ledovci tě v závěru čeká exponované skalní lezení (obtížnost II–III UIAA) po úzkém hřebeni. Vyžaduje naprostou jistotu v mačkách, zkušenosti s jištěním na laně a vynikající fyzickou kondici pro pohyb ve velké výšce.

Grossglockner

Grossglockner (3 798 m n. m.) je se svou nezaměnitelnou pyramidovitou siluetou vládcem rakouských Alp. Výstup na nejvyšší vrchol Rakouska je středně náročný, kombinuje přechod ledovce s technickým skalním lezením (obtížnost I–II UIAA).

Vyraž s námi na Grossglockner: Výstup na Grossglockner přes "Normálku"

Výstup na Grossglockner klasickou cestou (Alter Kalser Weg) začíná na parkovišti u Lucknerhausu. Pokud plánuješ jednodenní výstup, doporučujeme vyrazit nejpozději v 5:00 ráno. Od parkoviště pak stoupáš k chatě Lucknerhütte.

U chaty Stüdlhütte zvol trasu Mürztaler Steig. Ta vede po pravém okraji ledovce Ködnitzkees a pokračuje snadnou ferratou po hřebínku až k nejvýše položené chatě Erzherzog-Johann-Hütte. Zde začíná výstup po ledovci Kleinglocknerkees, kde je již nezbytné navázání na lano.

Závěrečná pasáž nabízí lehké lezení (obtížnost I–II UIAA) na vrchol Kleinglockneru. Cesta je dobře zajištěna tyčemi a nýty. Kritickým místem je velmi úzké a exponované sedlo Obere Glocknerscharte, které odděluje oba vrcholy. Zde se často tvoří fronty, což může časový harmonogram výrazně prodloužit. Po překonání sedla následuje poslední úsek lezení až ke kříži na vrcholu.

Pro sestup využij stejnou trasu k chatě Erzherzog-Johann-Hütte. Odtud lze zvolit rychlejší sestup přímo středem ledovce zpět do údolí.Trasa byla vytvořena ve spolupráci s Jiřím Cimlerem.

Mulhacén

Mulhacén (3 479 m n. m.) je nejvyšším pevninským bodem Španělska a dominantou pohoří Sierra Nevada, odkud lze za dobré viditelnosti spatřit břehy Afriky. Ve srovnání s alpskými vrcholy se v letní sezóně jedná o technicky nenáročný výstup, který lze zvládnout jako jednodenní túru (8–10 hodin) z vesnice Capileira, nebo si jej rozdělit do dvou dnů s přespáním na chatě Refugio Poqueira. Zatímco v létě je největší výzvou spalující andaluské slunce, silný vítr a značné převýšení, v zimních měsících se hora mění v nekompromisní terén pokrytý ledem, kde jsou mačky a cepín naprostou nezbytností. 

V naší appce najdeš: Za výhledy na Mulhacén do sedla Collado de la Gitana

Pokud hledáš ideální únik do přírody za slunného počasí, vyraž z Granady autobusem do horské vesničky Güéjar Sierra. Odtud vede příjemná trasa do sedla Collado de la Gitana, které nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na pohoří Sierra Nevada a nejvyšší pevninský vrchol Španělska, Mulhacén.

Z centra obce se vydej podle mapy směrem k prašné cestě. Orientace může být zpočátku matoucí kvůli množství křižujících se pěšinek, ale zhruba po třech kilometrech se trasa sjednotí v jednu přehlednou cestu.

Ačkoliv je terén technicky nenáročný, doporučujeme uzavřenou obuv. Sandály nejsou vhodné kvůli všudypřítomnému prachu a bodlavé vegetaci lemující okraje stezky.

Po přibližně devadesáti minutách pohodové chůze dorazíš do cíle. V sedle se nachází vyhlídka s informačním panelem, který podrobně popisuje okolní horské velikány. Je to ideální místo pro odpočinek a fotografování panorama zasněžených štítů. Cesta zpět do Güéjar Sierra vede po stejné trase. Celý výlet představuje nenáročnou a vizuálně atraktivní túru pro každého milovníka hor.

Zugspitze

Zugspitze (2 962 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Německa a díky své poloze na hranici s Rakouskem nabízí jeden z nejúchvatnějších kruhových výhledů v Alpách. Hora je unikátní svou dostupností. Na její vrchol vedou hned tři lanovky, což z ní dělá velmi frektventované místo. 

Tip na trasu z appky: Výstup na Zugspitze z rakouské strany

Nejkratší trasa na nejvyšší vrchol Německa (2 962 m n. m.) začíná v rakouském Ehrwaldu.

Od parkoviště Wettersteinbahn stoupáš po červené trase Nordalpenweg 01 podél sjezdovek k úpatí masivu. 

Na poslední část výstupu se vydáš od chaty Wiener-Neustädter Hütte. Odtud pokračuješ až na ferratu Stopselzieher (obtížnost A).

Zajištěná cesta začíná přírodní jeskyní vyvede tě až na hřeben k budově staré lanovky. Zde se otevírají výhledy na ledovec Schneeferner. 

Vrchol nabízí unikátní panoramata od Alp po Bavorský les, počítej však s davy turistů z lanovek.

Sestup vede stejnou cestou. Nepodceňuj náročnost a dbej zvýšené opatrnosti v zajištěných úsecích.

Coma Pedrosa

Coma Pedrosa (2 942 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Andorry a korunou celého horského knížectví v srdci Pyrenejí.

Tip na trek: Výstup na nejvyšší vrchol Andorry - Coma Pedrosa

Coma Pedrosa je nejvyšším bodem Andorry a srdcem stejnojmenného národního parku, který na pomezí Španělska a Francie nabízí jednu z nejzachovalejších vysokohorských krajin v Pyrenejích.

Výstup na vrchol je považován za fyzicky náročnou celodenní túru (8–10 hodin) se startem v lyžařském středisku Arinsal, která překonává převýšení přes 1 500 metrů.

Zatímco spodní část cesty vede malebným údolím podél potoka, závěrečná pasáž po kamenitém hřebeni vyžaduje jistý krok a občasné přichycení rukama, ale nejedná se o lezení.

Musala

Musala (2 925 m n. m.) je nejen nejvyšším vrcholem Bulharska, ale také celého Balkánského poloostrova, čímž o pouhých sedm metrů překonává řecký Olymp.

Výstup na Musalu - nejvyšší horu Bulharska a celého Balkánu

Vydej se na Musalu, nejvyšší horu Bulharska i celého Balkánu. Díky snadné dostupnosti z hlavního města Sofie a využití lanovky jde o dobrodružství, které hravě zvládnou i začátečníci.

Výpravu zahájíš v horském středisku Borovec. Lanovka tě vyveze na Jastrebec (2 369 m n. m.), čímž si ušetříš únavné stoupání lesem.

Od horní stanice pokračuješ po červené značce pohodlnou vrstevnicí k chatě Musala. Odtud se terén mění v kamenitý vysokohorský svah.

Po překonání hřebene tě čeká finální výšlap k meteorologické stanici a mohyle na vrcholu. Odměnou jsou nekonečné výhledy na pohoří Rila.

Při cestě zpět se po úvodním sestupu odpoj vpravo na trasu, která vede podél křišťálových ledovcových jezer. Tato varianta nabízí klidnější atmosféru a mírné stoupání tě dovede zpět k lanovce.

Mytikas

Olymp je bájným sídlem řeckých bohů a nejvyšším pohořím Řecka, které se strmě zvedá téměř od hladiny Egejského moře. Jeho nejvyšší vrchol, Mytikas  (2 918 m n. m.), je pro svou členitost a atmosféru jedním z nejlákavějších cílů evropských horolezců i zdatných turistů. 

Trek: Výstup na Mytikas - nejvyšší horu Řecka (2 917 m n. m.)

Vydej se na magický Mytikas (2 918 m n. m.), nejvyšší vrchol pohoří Olymp. Podle legend zde sídlili řečtí bohové a lidé sem odedávna přinášeli oběti pro zajištění hojné úrody.

Tvoje cesta začíná v městečku Litochoro u atletického stadionu. Odtud se napojíš na modrou značku vedoucí proti proudu řeky Enipeas. Čeká tě soustavné stoupání k horské chatě Spillios Agapitos. Tato kamenná stavba je ideálním místem pro nocleh, který ti dodá síly na den D. Z chaty doporučujeme vyrazit za úsvitu.

Poslední stovky metrů vedou po úzkých stezkách v dramatickém skalnatém terénu. Odměnou za náročné převýšení jsou dechberoucí výhledy na mýtickou krajinu.

Sestup vede stejnou trasou zpět do údolí. Vzhledem k celkovému převýšení přes 3 500 metrů zvaž rozložení výletu do dvou dnů, abys sis toto božské dobrodružství náležitě užil.

Triglav

Triglav (2 864 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Slovinska a nezpochybnitelným národním symbolem, který má své čestné místo i na státní vlajce. Tato majestátní vápencová pyramida v srdci Julských Alp přitahuje horolezce nejen svou výškou, ale i svou dramatickou severní stěnou, která patří k největším v Evropě. Celá expedice se standardně plánuje jako dvoudenní záležitost s přespáním na jedné z vysokohorských chat.

Trek: Výstup na Triglav

Dvoudenní výprava na Triglav (2 864 m n. m.) začíná u chaty Aljažev dom v údolí Vrata. Nejoblíbenější výstupovou trasou je Tominškova pot, která tě provede lesem až k prvním skalám.

Cesta je v exponovaných úsecích zajištěna ocelovými lany, proto si nezapomeň vzít příslušné vybavení.

Vzhledem k velkému převýšení je ideální rozdělit trek na dva dny a přenocovat na chatě Triglavski dom na Kredarici. Závěrečný výstup vede přes Malý Triglav po úzkém a strmém hřebeni až k ikonické věžičce na vrcholu. Odměnou ti bude kruhový výhled na celé Slovinsko.

Pro sestup zvol trasu Pot čez Prag. Ta vede suťovitým terénem s nádhernými pohledy do doliny a několika zajištěnými pasážemi. U malého pramínku cestou můžeš doplnit vodu.

POZOR: Za bouřky se zajištěný hřeben stává nebezpečným hromosvodem, proto pečlivě sleduj předpověď počasí.

Velký Korab

Velký Korab (2 764 m n. m.) je nejvyšším vrcholem pohoří Korab a zároveň nejvyšším bodem dvou balkánských států, Severní Makedonie a Albánie. Tato majestátní hora ležící v národním parku Mavrovo je proslulá svou krásou a ostrými vápencovými srázy, které připomínají ty nejdivočejší části Alp. 

Trek: Výstup na Velký Korab - nejvyšší horu Albánie

Zdolej Velký Korab, nejvyšší vrchol Albánie i Severní Makedonie, ležící přímo na jejich hranici.

Výprava začíná v horské vesničce Radomirë, odkud vede k vrcholu příjemná, ale vytrvale stoupající kamenitá cesta.

Výstup trvá kolem 8 hodin. Doporučujeme vyrazit za úsvitu, aby ses vyhnul odpoledním vedrům. Cestou sice narazíš na studánky, ty však bývají v létě vyschlé. Přibal si proto alespoň 2 litry vody.

Při navigaci se nespoléhej pouze na místní značení, v některách úsecích může být dost matoucí. Raději tedy sleduj polohu na mapě v mobilu. Z vrcholu se ti pak otevřou nezapomenutelná panoramata na obě země.

Při sestupu stejnou trasou můžeš potkat pastevecké psy. Obvykle nejsou agresivní, ale je dobré zachovat odstup. Toto balkánské dobrodružství zakončíš opět v Radomirë.

Rudoka

Dlouhou dobu se za nejvyšší vrchol Kosova mylně považovala Djeravica v pohoří Prokletije. K zásadní změně došlo až po oficiální úpravě a přesném vytyčení státní hranice mezi Kosovem a Severní Makedonií. Hraniční čára byla posunuta přímo na hřeben masivu Rudoka (Rudoka e Madhe), čímž se tento vrchol s nadmořskou výškou 2 658 metrů stal nejvyšším bodem země. O pouhé dva metry tak sesadil dosavadní Djeravicu z trůnu.

Pokud se rozhodneš zdolat tento vrchol, čeká tě středně náročná túra, která tě provede rozlehlými alpinskými loukami a hlubokými údolími, kde můžeš i dnes narazit na tradiční salaše a početná stáda ovcí.

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít (2 654 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Vysokých Tater i celého karpatského oblouku, což z něj činí absolutní korunu slovenské přírody. Na rozdíl od ostatních tatranských štítů na něj nevede žádná značená turistická trasa, což jen podtrhuje jeho exkluzivitu a náročnost. 

Výstup na Gerlach je povolen pouze v doprovodu horského vůdce nebo pro registrované horolezce. Celá túra ze Sliezskeho domu trvá obvykle 8 až 10 hodin a zahrnuje lezení v exponovaném terénu, kde je nezbytné jištění lanem a přilba. 

Grauspitz

Grauspitz (2 599 m n. m.) je nejvyšším bodem Lichtenštejnska a se svou polohou v masivu Rätikon na hranici se Švýcarskem patří k nejméně navštěvovaným, ale o to autentičtějším vrcholům Evropy. Na horu nevedou žádné lanovky, nenajdeš tu ani horské chaty v bezprostřední blízkosti či oficiálně značené turistické trasy až na vrchol. Výstup na Grauspitz je považován za středně náročný, takže ji zvládne každý nadšený horal.

Moldoveanu

Moldoveanu (2 544 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Rumunska a vládcem pohoří Fagaraš, kterému se také často přezdívá Transylvánské Alpy. Výstup na Moldoveanu je považován za fyzicky velmi náročnou vysokohorskou túru, která tě provede nekonečnými hřebeny, skalnatými srázy a kolem ledovcových jezer opravdu daleko od civilizace.

Nejoblíbenější varianta z chaty Podragu nebo od jezera Bâlea zabere 8 až 12 hodin (tam i zpět). Kvůli velké odlehlosti vrcholu se výstup nejčastěji plánuje jako součást vícedenního přechodu hlavního hřebene Fagaraše se spaním ve stanu nebo v horských útulnách.

Zla Kolata

Zla Kolata (2 534 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Černé Hory a klenotem pohoří Prokletije, kterému se pro jeho nedostupnost a ostře řezané vápencové štíty přezdívá Balkánské Alpy. Tato hora ležící přímo na hranici s Albánií je symbolem divokosti a syrové horské krásy, kde se i uprostřed léta v hlubokých krasových závrtech drží věčný sníh. 

Trek: Výstup na Zlou Kolatu - nejvyšší horu Montenegra

Tento výstup je určen pro zkušené horaly, kteří se nezaleknou převýšení přes 1 300 metrů.

Dobrodružství začíná v černohorské vesnici Vusanje. Doporučujeme zde přenocovat a vyrazit za úsvitu, abys měl na náročný den dostatek času.

Z vesnice následuj červeně značenou trasu směr Zla Kolata. Cesta vytrvale stoupá mírným svahem přes pastýřskou osadu Zarunica a kolem místních salaší až do sedla Dvojni Prevoj. Odtud zbývá k vrcholu už jen posledních pár set metrů.

Odměnou za fyzicky náročný výstup ti budou fenomenální výhledy na rozeklané štíty pohoří Prokletije, které svými tvary připomínají Alpy. Sestup vede stejnou trasou a je podstatně rychlejší.

Více o tom, jak se připravit na převýšení přes 1 000 metrů, se dočteš ZDE.

Rysy

Rysy (2 501 m n. m.) jsou nejvyšším vrcholem Polska. Díky své dostupnosti hora patří k nejvyhledávanějším cílům v celém pohoří. Výstup na Rysy z polské strany je považován za nejnáročnější značenou turistickou trasu v polských Tatrách, která tě provede kolem nejhlubších tatranských jezer až k exponovaným skalním stěnám.

Trek: Výstup na Rysy

Výstup na nejvyšší horu Polska začíná u Popradského plesa. Doporučujeme vyrazit za svítání, čelovka v batohu je tedy nutností.

Zpočátku sleduj modrou značku Mengusovskou dolinou. U rozcestníku nad Žabím potokem odboč na červenou, která tě povede strmě vzhůru. Cesta se klikatí kolem Žabích ples a postupně přitvrzuje. Čekají tě úseky zajištěné pomocnými řetězy, kde je nutná zvýšená opatrnost.

Na vrcholu staneš přímo na státní hranici. Za odměnu se ti otevřou legendární výhledy na plesa Morskie Oko a Czarny Staw, i na majestátní Kriváň v dálce. Zpět k Popradskému plesu se vrátíš stejnou trasou.

UPOZORNĚNÍ: Trasa podléhá sezónní uzávěře od 1. 11. do 14. 6. Respektuj prosím pravidla národního parku.

Galdhøpiggen

Galdhøpiggen (2 469 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Norska i celé severní Evropy a hrdým symbolem pohoří Jotunheimen, v překladu Domov obrů. Tato hora, obklopená majestátními ledovci a hlubokými údolími, nabízí jeden z nejúchvatnějších výhledů na skandinávskou divočinu.

Trasa z chaty Spiterstulen je technicky snadná, ale fyzicky náročná kvůli velkému převýšení (cca 1 400 m) po kamenitém terénu. Druhá, populárnější cesta z chaty Juvasshytta je kratší a snazší, ale vede přes ledovec Styggebreen, což vyžaduje navázání na lano a doprovod horského vůdce kvůli nebezpečí ledovcových trhlin. Celá túra z Juvasshytty trvá přibližně 5 až 7 hodin, zatímco přímý výstup ze Spiterstulenu zabere zdatným turistům kolem 7 až 9 hodin tam i zpět.

Bosanski Maglić

Maglić (2 386 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Bosny a Hercegoviny a majestátní dominantou národního parku Sutjeska, který leží na samotné hranici s Černou Horou. Výstup na Maglić je považován za fyzicky náročnou a místy exponovanou vysokohorskou túru, která prověří tvoji odolnost i fyzičku.

Trek: Výstup na Bosanski Maglić - nejvyšší horu Bosny a Hercegoviny

Zdolej Bosanski Maglić, nejvyšší vrchol Bosny a Hercegoviny v národním parku Sutjeska. Cesta k výchozímu parkovišti vede po kamenité cestě přes zpoplatněnou bránu parku.

Z parkoviště vyrazíš nejkratší, ale velmi intenzivní trasou. Čeká tě strmé stoupání úzkou pěšinou přes suťoviště a prudké svahy. Závěrečný lezecký úsek je zajištěn ocelovým lanem. Ferratový set není striktní podmínkou, ale pro méně zkušené ho doporučujeme. Odměnou u vrcholového kříže jsou okouzlující výhledy na divoké hory Balkánu.

Sestupovou trasu zvol kolem smaragdového jezera Trnovačko, které svým tvarem připomíná srdce a láká ke kochání se křišťálovou vodou. Od jezera tě čeká už jen mírné stoupání zpět k autu.

Midžur

Midžur (2 169 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Srbska a výstup na něj se považuje za středně náročný. Nevyžaduje tedy žádné technické dovednosti ani horolezecké vybavení, a je tak ideálním cílem pro ty, kteří hledají klid a divokou krásu srbské přírody.

Trek: Výstup na Midžur - nejvyšší horu Srbska

Objev divokou krásu srbských hor a zdolej vrchol Midžur (2 166 m n. m.). Tato trasa nabízí autentický zážitek v málo prozkoumané krajině pohoří Stará Planina, kde davy turistů nahradí ticho a klid.

Výprava začíná v osadě Babin Zub, pojmenované podle skalních útvarů připomínajících právě zuby. První úsek vede lesem, který brzy vystřídají rozlehlé horské louky a pastviny. Zde můžeš běžně potkat volně se pasoucí stáda koní a ovcí. Závěrečná část cesty se vine po travnaté hřebenovce přímo na hranici Srbska a Bulharska.

Z vrcholu Midžuru se otevírají fenomenální výhledy na nekonečnou zelenou přírodu a okolní hřebeny.

Zpět se vrátíš stejnou trasou. Pokud hledáš únik z civilizace a čistou horskou radost, Midžur je tou správnou volbou!

Hvannadalshnúkur

Hvannadalshnúkur (2 110 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Islandu a představuje ledovcový klenot vyčnívající z okraje gigantického ledovce Vatnajökull. Výstup na střechu Islandu je jedním z nejpozoruhodnějších, ale také nejnáročnějších zážitků v celém severním Atlantiku, který tě provede nekonečnými ledovými pláněmi s výhledy na černé lávové písky a oceán hluboko pod tebou.

Jedná se o fyzicky velmi náročný ledovcový výstup. I když technicky nejde o lezení, trasa vede přes trhlinová pole, což vyžaduje povinné navázání na lano, mačky a cepín. Největší výzvou je obrovské převýšení (přes 2 000 metrů), které prakticky musíš absolvovat během jednoho zátahu. Výstup a sestup trvá obvykle 12 až 15 hodin. Většina výprav začíná v noci, aby se využilo ranní stability sněhových mostů přes trhliny.

Naprostým základem je přísné sledování počasí. Islandské klima je pověstné svou nevyzpytatelností a náhlá mlha na plochém ledovci dělá ztěžuje orientaci. Vzhledem k trhlinám se důrazně doporučuje doprovod certifikovaného islandského vůdce.

Kebnekaise

Kebnekaise (2 097 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Švédska a opravdovým symbolem arktické divočiny, ležícím hluboko za polárním kruhem v Laponsku. Tato hora je unikátní svým dvojvrcholem. Zatímco severní vrchol (Nordtoppen) je tvořen pevnou skálou, ten jižní (Sydtoppen) pokrývá ledovec, jehož tající sněhová čepice způsobuje, že se výška hory v průběhu roku mění. Výstup na Kebnekaise je nezapomenutelným putováním skrze liduprázdnou tundru a ledovcová údolí, které nabídne neskutečný pohled na horizonty skandinávských hor.

Hora nabízí dvě hlavní cesty. Západní trasa (Västra leden) je fyzicky náročná vysokohorská turistika bez nutnosti lezení, ale s velkým převýšením a pohybem v suti. Východní trasa (Östra leden) je kratší, ale techničtější, zahrnuje přechod ledovce a úseky s ferratou. Doporučuje se doprovod horského vůdce.

Výstup ze základny Kebnekaise Fjällstation zabere obvykle 10 až 14 hodin (tam i zpět). Je však třeba přičíst dalších 19 km pochodu (nebo plavbu lodí a pochod) z vesnice Nikkaluokta k samotné základně, což z výpravy dělá minimálně třídenní dobrodružství.

Hoverla

Hoverla (2 061 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Ukrajiny a nezpochybnitelným symbolem národní hrdosti, který se tyčí v pohoří Čornohora v rámci Zakarpatské oblasti. 

Technicky se jedná o snadný výstup po značených cestách (nejčastěji modrá nebo zelená trasa). Hlavní výzvou je strmé stoupání v závěrečné fázi a proměnlivý podklad, který tvoří směs hlíny, kořenů a kamenné suti. V zimě je však hora extrémně nebezpečná kvůli zledovatělým svahům a riziku lavin.

Torre

Torre (1 993 m n. m.) je nejvyšším pevninským vrcholem Portugalska a dominantou pohoří Serra da Estrela. Tato hora je unikátní tím, že její samotný vrchol netvoří špičatý štít, ale rozlehlá náhorní plošina, na které byla v 19. století vztyčena sedm metrů vysoká kamenná věž (odtud název Torre), aby nadmořská výška symbolicky dosáhla hranice 2 000 metrů. 

Z pohledu výstupu jde o velmi snadnou záležitost, protože až na samotný vrchol vede asfaltová silnice. Pro milovníky opravdového hikingu však existuje řada značených stezek z údolí (např. z obce Loriga), které jsou fyzicky náročné kvůli velkému převýšení a kamenitému terénu bez možnosti ukrýt se někde ve stínu.

Pokud půjdeš pěšky z údolí, počítej s poctivou celodenní túrou trvající 7 až 9 hodin (tam i zpět). Při cestě autem nebo na kole je vrchol dostupný během pár desítek minut, což z něj dělá velmi frekventované turistické místo.

Olympos

Olympos (1 952 m n. m.) je nejvyšším bodem Kypru a dominantou pohoří Troodos, které tvoří zelené srdce tohoto středomořského ostrova. Na rozdíl od svého slavnějšího řeckého jmenovce není tato hora skalnatým štítem, ale rozlehlým masivem pokrytým hustými lesy borovic černých a cedrů, což z ní dělá osvěžující únik před horkem panujícím na kyperském pobřeží. 

Technicky jde o velmi snadný terén. Na samotný vrchol sice vede silnice, ale pro opravdový zážitek je nejlepší zvolit jednu z okružních tras (např. naučnou stezku Artemis), která vrchol obchází. Cesta vede po upravených lesních pěšinách s mírným převýšením a je vhodná pro všechny kategorie turistů. Celá trasa ti zabere jen několik hodin.

Sinjal

Sinjal (1 831 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Chorvatska a hrdým strážcem hranice s Bosnou a Hercegovinou. Výstup na Sinjal je považován za náročnější túru, která tě provede vyprahlou krasovou krajinou s úchvatnými výhledy na pramen řeky Krka a vzdálené hřebeny okolních balkánských pohoří.

Trek: Výstup na Sinjal - nejvyšší horu Chorvatska

Zdolej Sinjal, nejvyšší vrchol pohoří Dinara. Výprava začíná na parkovišti u městečka Kijevo.

V letních měsících doporučujeme vyrazit za úsvitu, aby ses vyhnul spalujícímu žáru.

Cesta vede po červené značce kamenitou stezkou kolem zříceniny hradu z 15. století. Trasa vytrvale stoupá strmým svahem, kde občas narazíš na bujnější vegetaci.

Přibližně v polovině výstupu můžeš u studánky doplnit zásoby vody. Jakmile vystoupáš výš, otevřou se ti první výhledy na údolí a jezero Peručko.

Po zdolání 1 300 výškových metrů staneš na vrcholu u charakteristického červeného přístřešku. Z vrcholu budeš mít jako na dlani divokou chorvatskou i bosenskou krajinu.

Zpět se vrátíš stejnou trasou. Po cestě můžeš potkat toulavé psy (v této oblasti je to běžné), obvykle si však hledí svého.

Sněžka

Sněžku (1 603 m n. m.), jakožto nejvyšší horu České republiky, asi není potřeba představovat. Hora, jejíž vrchol protíná česko-polská hranice, je pro nás národním symbolem.

Trek: Výstup na Sněžku

Výstup na Sněžku z Pomezních bud patří k těm nejkrásnějším.

Naše trasa vede po modré značce skrze lesy na polské hranici, které ráno často halí magická mlha. Přes Soví sedlo dorazíš k chatě Jelenka, odkud začíná strmé stoupání po kamenných schodech. Na vrcholu Svorové hory se ti otevře krásný pohled na celé Krkonoše.

Dále pokračuješ pohodlnou Cestou česko-polského přátelství. Zatímco česká strana nabízí pohled do Slunečného údolí, z té polské uvidíš městečko Karpacz. Po závěrečném výšlapu staneš na vrcholu Sněžky.

Sestup vede přes Jubilejní cestu do Obřího sedla, kde můžeš u vodopádu Rudného potoka doplnit pitnou vodu. Odtud tě modrá značka zavede do Obřího dolu.

POZOR: klesání je zde opravdu prudké a dá kolenům zabrat. Putování poté končí v Peci pod Sněžkou.

Ben Nevis

Ben Nevis (1 345 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Velké Británie a hrdým strážcem skotské Vysočiny. Tato hora, které místní familiárně přezdívají The Ben, je pozůstatkem prastarého vulkánu a její severní stěna patří k nejúctyhodnějším skalním stěnám v Evropě. 

Výstup na Ben Nevis je pro každého milovníka britské přírody absolutní klasikou, která nabízí krásu skotských rašelinišť, vodopádů a v závěru i dramatický pohled do hlubokých propastí, které obklopují vrcholovou plošinu s troskami staré observatoře.

Specifičnost oblasti se samozřejmě promítá do počasí. Ben Nevis je statisticky zahalen v mracích více než 300 dní v roce. Proto určitě nezapomeň na kvalitní nepromokavé vybavení a spolehlivou technologii, která ti pomůže s orientací v mlze.

Halti

Halti (1 324 m n. m.) je nejvyšším bodem Finska a leží na hranicích s Norskem. Tato hora se nachází v odlehlé oblasti Laponska, daleko za polárním kruhem. Jelikož hora není převratně vysoká a nachází se zhruba 50 kilometrů od nejbližší finské vesnice, Kilpisjärvi, spousta Finů ji vyráží pokořit.

Terén stezky je tvořen převážně nekonečnými poli suti a ostrých kamenů, což vyžaduje pevnou obuv a jistý krok. Technicky není výstup složitý, ale orientace v neznačeném terénu může být za špatné viditelnosti velmi náročná. Důležitým faktorem je rovněž tamější arktické klima. Počasí se zde mění v řádu minut a sníh se na vrcholu může objevit i uprostřed léta.

Pokud se rozhodneš horu zdolat, máš dvě možnosti. Buď se na horu můžeš vydat z norské strany od jezera Guolasjárvi, přičemž ti trek zabere jeden celý den. Pokud ale máš chuť na vícedenní expedici, vydej se na trek ze zmíněné finské vesnice, odkud je to nějakých 50 km na vrchol. V tomto případě ti trasa zabere 3 až 5 dní.

Carrauntoohil

Carrauntoohil (1 038 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Irska a srdcem pohoří Macgillycuddy's Reeks v hrabství Kerry.

Trek: Výstup na střechu Irska - Carrauntoohil

Výstup na nejvyšší irský vrchol Carrauntoohil začíná v kempu Cronin’s Yard. Cesta vede údolím Hags Glen podél řeky Gaddagh, kterou překonáš přes kameny. Před tebou se pak tyčí majestátní hřeben připomínající tvarem obrácený srp.

Klíčovým úsekem je Devil’s Ladder (Ďáblův žebřík). Jde o velmi strmé stoupání korytem potoka po suti a blátě. Zde dbej na rozestupy kvůli padajícímu kamení.

Ze sedla nad žebříkem pak zbývá závěrečný táhlý výšlap k pětimetrovému železnému kříži na vrcholu. Odměnou ti při pěkném počasí budou výhledy na jezera hrabství Kerry. Vrchol však často bývá zahalen mlhou.

Pro sestup zvol trasu Brother O’Shea’s Gully. Ta klesá severozápadním hřebenem k jezírku Coimín Uachtair a dále kolem vodopádu po přírodních kamenných schodech. Přes členitý terén se vrátíš k řece Gaddagh a po známé cestě zpět do kempu.

Mahya Dağı

Mahya Dağı (1 031 m n. m.) je nejvyšším bodem evropské části Turecka a dominantou pohoří Strandža v historickém regionu Východní Thrákie. Přestože nabízí daleké výhledy na zvlněnou tureckou krajinu a za dobré viditelnosti až k bulharským hranicím, nejedná se o typickou turistickou destinaci, ale spíše o strategicky významné místo s vojenskou historií.

Na vrcholu se totiž nachází radar turecké armády a kvůli tomu zde platí zákaz fotografování. Při porušení zákazu hrozí až vězení. Na vrcholu je tedy dobré strávit pouze pár minut, aby nedošlo ke střetu s vojenskou hlídkou. 

Technicky nejde o nic náročného. Až na samotný vrchol totiž vede asfaltová silnice, díky které můžeš vrchol zdolat a opustit opravdu v rámci několika minut. Pokud bys přece jenom toužil po prozkoumání turecké přírody, vydej se do okolních vesnic, jako je třeba Yenice. Žádná vojenská hlídka tam na tebe určitě číhat nebude a ty si tak můžeš užít příjemné odpoledne v zapomenuté části Turecka.

Kékes

Kékes (1 014 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Maďarska a hrdou dominantou pohoří Mátra na severu země. Výstup na Kékes je považován za nenáročnou rodinnou turistiku, která tě provede hustými bukovými lesy a nabídne nečekaně daleké výhledy na maďarskou nížinu i vzdálené slovenské hory.

Pěší výstup z Mátraházy trvá přibližně 1,5 až 2,5 hodiny (tam i zpět). Pokud se rozhodneš pro delší okruh z údolí, můžeš v krásné přírodě pohoří Mátra strávit příjemných 4 až 5 hodin.

Monte Titano

Monte Titano (739 m n. m.) je nejvyšším bodem San Marina a se svou stavbou na vrcholu je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Trek: Za třemi sanmarinskými pevnostmi na Monte Titano

Pokud dáváš přednost historii a městské architektuře před divočinou, tento tříhodinový okruh nejstarší republikou světa je pro tebe ideální.

Trasa začíná na parkovišti pod východním svahem hory Monte Titano a vede po červené značce lesní cestou směrem na jih.

Postupně objevíš tři ikonické pevnosti střežící vrcholy hory. První je Il Montale, nejmenší věž ze 14. století, která jako jediná není přístupná veřejnosti. Následuje La Cesta, tyčící se na nejvyšším bodě masivu, kde dnes sídlí muzeum historických zbraní. Vyvrcholením je nejstarší a nejznámější pevnost La Guaita, která do roku 1960 sloužila jako vězení a pravidelně se objevuje v žebříčcích nejkrásnějších hradů Evropy.

Závěrečná část cesty tě provede malebnými úzkými uličkami hlavního města San Marina zpět k výchozímu parkovišti. 

Signal de Botrange

Signal de Botrange (694 m n. m.) je nejvyšším bodem Belgie a srdcem přírodního parku High Fens (Hautes Fagnes) na východě země. Tato hora není klasickým vrcholkem, ale spíše mírným vyvýšením uprostřed rozlehlé náhorní plošiny pokryté rašeliništi, vřesovišti a vzácnou flórou. 

Technicky jde o extrémně snadný terén. K samotnému nejvyššímu bodu vede silnice a rozsáhlá síť zpevněných cest a dřevěných chodníčků, které chrání citlivý ekosystém rašelinišť. Je to ideální cíl pro cyklisty, rodiny s dětmi nebo bežce.

Kneiff

Kneiff (560 m n. m.) je nejvyšším bodem Lucemburska a nachází se na severu země v malebném regionu Oesling, jen kousek od trojmezí s Belgií a Německem. Tato hora v srdci Arden není klasickým vrcholem, který by dominoval krajině, ale spíše mírným vyvýšením v kopcovitém terénu obklopeném poli a pastvinami. 

Technicky jde o snadnou záležitost. K nejvyššímu vrchu, který je označen nenápadným bílým kamenem a barevným značením na silnici, vede asfaltová cesta. Je to ideální cíl pro silniční cyklisty nebo pro ty, kteří si chtějí odškrtnout nejvyšší bod země během krátké zastávky při přejezdu Arden.

Dealul Bălănești

Dealul Bălănești (430 m n. m.) je nejvyšším bodem Moldavska a hrdým vrchem pahorkatiny Centrální Moldavské plošiny (Codri). Tento vrcholek se svou nadmořskou výškou sice nemůže rovnat alpským velikánům, ale pro Moldavany představuje symbol jejich zvlněné, úrodné krajiny plné vinic a hlubokých listnatých lesů. 

Dzjaržynskaja hara

Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.) je nejvyšším bodem Běloruska a nachází se v centrální části země v Minské vysočině, nedaleko města Dzjaržynsk. Do roku 1958 byl tento vršek známý jako Sviataja hara (Svatá hora). 

Jak už napovídá nadmořská výška, technicky jde o snadnou procházku. Cesta k nejvyššímu bodu vede po zpevněných pěšinách a je přístupná prakticky každému bez ohledu na věk či kondici. Je to ideální zastávka pro cyklisty nebo cestovatele projíždějící běloruským vnitrozemím.

Vaalserberg

Vaalserberg (322 m n. m.) je nejvyšším pevninským bodem Nizozemska a unikátním místem, kde se na jednom bodě setkávají hranice tří států (Nizozemska, Belgie a Německa). Tento vrch v nejjižnějším cípu provincie Limburk není sice žádným alpským velikánem, ale pro zemi proslulou svými poldry a rovinami představuje významný geografický milník a oblíbený cíl pro výletníky z různých koutů země. 

Na vrchol vede síť asfaltových cest a upravených lesních pěšin, které jsou plně bezbariérové. Je to ideální cíl pro rodiny s kočárky, cyklisty nebo seniory.

Suur Munamägi

Suur Munamägi (318 m n. m.) je nejvyšším vrškem Estonska a zároveň celého Pobaltí, což z této hory činí pomyslnou střechu severovýchodní Evropy. Nachází se v kopcovitém regionu Haanja na jihovýchodě země, nedaleko hranic s Lotyšskem a Ruskem. 

K samotnému vrcholu vede široká, upravená a osvětlená cesta (místy se schody), která je přístupná prakticky každému. Pro milovníky aktivního pohybu je okolí hory protkáno sítí turistických a běžeckých tras, které nabízejí příjemné túry v mírně zvlněném terénu.

Gaiziņkalns

Gaiziņkalns (312 m n. m.) je nejvyšším bodem Lotyšska a nachází se v srdci malebné vysočiny Vidzeme, nedaleko města Madona. 

Cesta na vrchol vede po upravených lučních cestách a lesních pěšinách, které jsou vhodné pro všechny. Je to ideální cíl pro rodinný výlet, cykloturistiku nebo pro ty, kteří si chtějí vychutnat klid pobaltské přírody bez náročného stoupání.

Aukštojas

Aukštojas (293 m n. m.) je nejvyšším bodem Litvy a nachází se v pahorkatině Medininkai, jen několik kilometrů od hranic s Běloruskem. Z parkoviště se sem dostaneš za pár minut a na vrcholku na tebe čeká menší dřevěná rozhledna. Za návštěvu určitě stojí i nedaleký hrad Medininkai, kde si svůj výlet můžeš prodloužit.

Ta' Dmejrek

Ta' Dmejrek (253 m n. m.) je nejvyšším bodem souostroví Malta a nachází se na jihozápadním pobřeží hlavního ostrova, jako součást impozantních útesů Dingli. Výstup na Ta' Dmejrek je považován za velmi snadnou panoramatickou procházku, která nabízí jedny z nejkrásnějších západů slunce ve Středomoří. 

Møllehøj

Møllehøj (170 m n. m.) je nejvyšším pevninským bodem Dánska a nachází se v kopcovité oblasti Ejerbjerge na východě Jutska. Jak už jeho výška napovídá, dojít až na vrchol nebude žádný problém, naopak příjemná procházka.

Chemin des Révoires

Chemin des Révoires (161 m n. m.) je nejvyšším bodem Monaka a představuje unikátní geografickou zajímavost. Nejedná se totiž o vrchol hory, ale o úsek strmé městské ulice na úbočí masivu Mont Agel. Jde spíše o trochu náročnější městskou procházku po schodech a klikatých uličkách, kde ti pak bude odměnou krásný výhled na město a luxusní jachty v přístavu Hercule. 

Protože by se tenhle výstup ve městě mohl zdát trochu nudný, máme pro tebe tip na trasu, která tě provede těmi nejkrásnějšími výhledy na celé Monako.

Za výhledy na Monako

Objev kouzlo jižní Francie během celodenního treku. Toto dobrodružství tě provede členitým pobřežím i horskými stezkami s unikátním pohledem na Monako.

Cesta započne v malebném Mentonu. Od vlakové stanice zamíříš na jihozápad k pobřeží, kde se napojíš na červeně značenou trasu. Po dvou hodinách u impozantního hradu Chateau de Roquebrune opustíš městské prostředí.

Odtud tě stezka povede stínem lesa zhruba tři kilometry severozápadně až do sedla Col de La Coupière. Následný výšlap na horu Mont Gros ti nabídne ten nejlepší panoramatický výhled na celé Monako. Dále pokračuj do historické obce La Turbie, kde tě ohromí monumentální Augustova trofej, postavená na oslavu vítězství císaře Augusta nad ligurskými kmeny.

Poslední úsek trasy sleduje žluté značení. Během tříhodinového sestupu doporučujeme navštívit exotické zahrady a zříceninu hradu v kouzelné vesničce Èze, tyčící se na skalním ostrohu. Putování zakončíš u železniční stanice Èze, odkud se můžeš pohodlně vrátit zpět.

Vatikánský pahorek

Vatikán je jediný stát Evropy, kde nejvyšší bod není nijak pojmenovaný. Tento 75 m vysoký vrcholek se ani nedá považovat za skutečnou horu. Nejvyššího bodu dosáhneš po vstupu do Vatikánských zahrad, kam si ale měsíce dopředu musíš zajistit vstupenku. Celá prohlídka s průvodcem trvá kolem 2 hodin.

Za jak dlouho je možné všechny vrcholy zdolat?

Jaromír Zaoral, český fotograf a dobrodruh, dokázal zdolat během neuvěřitelných 361 dní v letech 2018 a 2019 nejvyšší vrcholy všech evropských zemí.

Jarda se musel vypořádat s extrémními kontrasty, od technicky náročných výstupů na alpské a kavkazské velikány (jako jsou Mont Blanc, Elbrus nebo Dufourspitze) až po symbolické kopečky v Beneluxu nebo Pobaltí. Během cesty se Jarda řídil pravidly Guinnessovy knihy rekordů, protože jeho ambicí bylo překonat stávající světový rekord v rychlosti zdolání těchto vrcholů. Projekt však nebyl jen o sportovním výkonu, ale i o objevování zapomenutých koutů Evropy a boření mýtů o tom, co vlastně nejvyšší hora znamená. 

Své zážitky a dechberoucí fotografie z cest následně zpracoval do úspěšné knihy, která dnes inspiruje další cestovatele k tomu, aby objevovali evropskou přírodu i mimo ty nejznámější turistické trasy. Pokud by tě zajímalo více informací, navštiv jeho webové stránky.

Mrkni na Jardovo video, kde zdokumentoval svou cestu za Korunou Evropy.

Můžeme doporučit i rozhovor s Jardou, kde se o celé jeho expedici (a nejen o ní) dozvíš mnohem víc.

A co říci závěrem? Koruna Evropy není jen o tom slepě si odškrtávat všech 45 vrcholů. Je to výzva, při které budeš mít možnost vidět rozmanitost evropského kontinentu. Provede tě od nablýskaných bulvárů Monaka a Vatikánu přes mlžná vřesoviště Skotska až po divoké, zapomenuté hřebeny Balkánu.

Příběh Jardy Zaorala, který celý projekt dokončil v rekordním čase, nám ukazuje, že za velkými výzvami nemusíme jezdit zas až tak daleko. Výzva Koruna Evropy nám tak připomíná, že dobrodružství není definováno nadmořskou výškou, ale odvahou sbalit batoh a vyrazit do neznáma. Tak co, dobrodruhu, kam tě tvá cesta zavede příště?